Nezaměstnaní postupně přichází na chuť dobrovolnictví

Praha - Nezaměstnaní nedobrovolně shání dobrovolnickou práci. Pokud totiž neodpracují alespoň 20 hodin měsíčně ve veřejné službě, přicházejí o část sociálních dávek. Konkrétně jde o třítisícovou dávku v hmotné nouzi, která je v takovém případě snížena zhruba o tisícikorunu. Pokud naopak nezaměstnaní odpracují 30 hodin měsíčně, dostanou pět set korun navíc.

Nezaměstnaní mohou získat práci buď přímo od obce, nebo u neziskových organizací. Zákon platí od začátku letošního roku a týká se těch, kteří dávku pobírají déle než půl roku. Právě v červenci tak lidé zjistili, že buď musí pracovat, nebo dostanou nižší dávky. Nápor zaznamenalo v průběhu července například občanské sdružení ADRA, jak potvrdil výkonný ředitel Jan Bárta.


Počet dlouhodobě nezaměstnaných - tedy těch, kteří nepracují déle než rok - sice podle aktuálních statistik klesl, ale stále se jedná o vysoká čísla - téměř sto tisíc lidí. S tím by částečně mohla pomoci dobrovolnická práce. „Největší nápor pociťujeme v Ostravě a Frýdku-Místku, kde máme dobrovolnická centra,“ uvádí Bárta. Dveře v dalších dobrovolnických centrech s výjimkou České Lípy se však příliš netrhnou.

Nezaměstnaní často nemají chuť pracovat jako dobrovolníci

„Počet lidí, kteří opravdu nemají chuť dlouhodobě pracovat v dobrovolnictví, převažuje,“ prohlásil Bárta, který tak reaguje na nezaměstnané, kteří se jdou do ADRY na volné místo jen zeptat. Dobrovolnické organizace jsou navíc kapacitně omezeny: „Nemůžeme mít najednou o 200 lidí v dobrovolnickém centru víc.“ Navíc ani dobrovolníci často nejsou okamžitě připraveni na práci, musí totiž získat certifikát a prokázat určité znalosti, což přináší organizaci další náklady, dodal.


Počty dobrovolníků v Česku jsou velmi pohyblivé. ADRA jich celkem registruje zhruba tisícovku.