Drobní akcionáři se bouří proti úvěrovým plánům ArcelorMittalu Ostrava

Ostrava - Největší tuzemský výrobce oceli ArcelorMittal Ostrava chce využít až čtvrtinu svých akcií jako zástavu za úvěry, akcie by mohla zastavit až na pět let. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu, kterou firma svolala na 20. srpna. Drobným akcionářům se nestandardní krok nelíbí a vidí za ním snahu vyvést z firmy peníze. Firemní mluvčí Věra Breiová řekla, že program mimořádné valné hromady nebude podnik předem komentovat.

„Nasvědčuje tomu to, že došlo ke snížení ratingu ArcelorMittalu a je možné, že španělská banka Caja de Ahorros, která ručí za úvěr pro mateřskou firmu ostravského ArcelorMittalu, potřebovala nějakou další garanci. Anebo se tam chystá další vyvedení peněz z Ostravy a tyto akcie mají sloužit jako záruka. Je to každopádně velmi nestandardní záležitost,“ konstatuje drobný akcionář Petr Uvíra.

Petr Červenka, drobný akcionář:

„Není to nic jiného než další čachr, hledají další způsob, jak vytáhnout peníze z huti.“

Drobní akcionáři mají v ArcerolMittalu celkem 3,5 procenta akcií. Plány firmy však znepokojují i nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který v ní drží 14 procent akcií.

Společnost ArcelorMittal Ostrava půjčila spřízněným firmám z koncernu celkem 24,5 miliardy korun ve dvou nízkoúročených půjčkách. Dlouhodobou půjčku firmě LNM Technologies začala poskytovat od roku 2004 formou revolvingových úvěrů. Tato původně dolarová půjčka, kterou kvůli posilování koruny tehdejší představenstvo začalo později vyplácet v českých korunách, se postupně navyšovala až na 13,5 miliardy korun. Doba trvání půjčky byla prodloužena do konce příštího roku.


Smlouva o druhé půjčce, na jejímž základě půjčila ArcelorMittal Ostrava mateřské ArcelorMittal SA asi 11 miliard korun, byla uzavřena loni v únoru na tři roky.

Spor mezi drobnými akcionáři a mateřským koncernem má i další roviny. Drobní podílníci na něj podali trestní oznámení, protože na půjčkách údajně poškodil ostravskou dceru částkou okolo 750 milionů korun. Drobní akcionáři největší domácí huť dlouhodobě kritizují také proto, že podle nich investuje do svého rozvoje jen minimálně a nechce se s nimi dělit o zisk. Díky tomu podnik nashromáždil na účtech nerozděleného zisku z minulých let asi 38 miliard korun.