Paroubek: O podobě státního rozpočtu rozhodnou voliči

Praha - Návrhy zákonů, které mají pomoci snížit schodek státního rozpočtu, představil premiér Jan Fischer a ministr financí Eduard Janota lídrům dvou nejsilnějších politických stran. Jiří Paroubek a Mirek Topolánek o nich teď budou jednat se stranickým vedením. Podle šéfa sociálních demokratů Paroubka se případné změny v návrhu rozpočtu na příští rok stanou námětem voleb. Nicméně nová vláda by měla ctít kontinuitu a vycházet z návrhu ministra financí Eduarda Janoty. Paroubek neprozradil, jakými opatřeními Janota chce rozpočet naplnit, řekl pouze, že by podpořil progresivní zdanění a naopak, pokud se ČSSD stane vládnoucí stranou, nedovolí navyšování DPH. Od Janoty si vyžádal souhrnný materiál, dostat by ho měl v neděli.

„Doporučil jsem, aby ty zákony, které chce pan ministr navrhnout, byly děleny, to znamená, aby se o nich dalo hlasovat zvlášť,“ uvedl Paroubek s tím, že o návrzích bude informovat vedení ČSSD.

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob k dnešní schůzce sdělil, že i „přes vyhýbavý postoj některých politických stran k řešení problémů s rozpočtem“ ministerstvo financí udělá vše, aby nestoupl schodek státního rozpočtu v příštím roce na rekordních 230 miliard korun.

Video Návrhy na snížení státního schodku o 70 miliard
video

Návrhy na snížení státního schodku o 70 miliard

Před Paroubkem uvítali Fischer s Janotou Topolánka

Ještě před schůzkou s Paroubkem se Fischer s Janotou setkali v Kramářově vile také s šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Podle Topolánka by úřednická vláda měla udělat všechny nelegislativní kroky k redukci schodku státního rozpočtu a pro příští parlament a budoucí vládu připravit návrhy změn legislativních.

„Nová vláda je podle výsledku voleb buď schválí v připravené podobě, nebo přijde s vlastními. My navrhujeme schválit rozpočet Fischerovy vlády, protože je to pořád lepší než rozpočtové provizorium,“ prohlásil Topolánek.

Podle něj by legislativní změny měly začít platit od poloviny příštího roku a vypracován by do té doby měl být i krizový rozpočet na dalších 18 měsíců, ale už podle nových pravidel.

Jak Topolánek uvedl, tento názor není ODS nijak nový, je v souladu s ústavou, a bude reflektovat i výsledek říjnových předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Předseda ODS si totiž nemyslí, že by nynější sněmovna, která podle něj „nemá žádný mandát“ a kde hlasují lidé stojící za svržením jeho koaliční vlády, mohla bez emocí schválit rozpočet, který umožní ČR projít krizí. 

Václav Klaus, prezident ČR:

„O tom, že tento deficit je zhoubný, že já jako bývalý ministr financí bych ho krátil ještě víc, to je základní věta, kterou bych řekl.“

Premiér Fischer dnes uvedl, že další jednání s představiteli hlavních politických stran plánována zatím nejsou. „Musíme se nyní soustředit na práci. Ta situace je hrozivá. Navíc i ministerstva mají další požadavky na zvýšení peněz, což je podle mne nepřijatelné,“ uvedl premiér.

Jako zhoubný označil navrhovaný rozpočtový deficit i prezident Václav Klaus. „Já jako bývalý ministr financí bych ho krátil ještě více,“ uvedl dnes během zahajování výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích.

Rozpočet: 160 nebo 230 miliard

Podle Janoty existují dvě varianty. Buď vláda předloží zákony v jednom balíku s tím, že by pak deficit rozpočtu mohl být kolem 160 miliard korun, nebo předloží návrh respektující současné zákony, v tom případě by deficit činil 230 miliard korun.

Pokud by politické strany akceptovaly navržená opatření, vláda by chtěla balík zákonů schválit v Poslanecké sněmovně ve zrychleném čtení. V opačném případě by vláda podle Janoty předložila do sněmovny k rozpočtu balíček jen jako své doporučení řešení situace.

Ve hře je například zvyšování dolní sazby DPH z devíti na jedenáct procent a horní z devatenácti na dvacet. Navrhován je i nárůst spotřební daně z benzinu a nafty zhruba o korunu na litr. Snižovat by se měl také příspěvek na státní spoření, důchody i platy státních zaměstnanců. Navrhovaná opatření by mohla snížit deficit o zmiňovaných 70 miliard korun na zhruba pět procent HDP.

Návrh rozpočtu na příští rok musí vláda podle zákona projednat a schválit do 30. září. „Jinak by hrozilo rozpočtové provizorium, které by ohrozilo financování evropských fondů nebo různé další domácí investice,“ uvedla redaktorka ČT Veronika Kubíčková. Protože se ale v říjnu uskuteční předčasné volby, bude muset nová vláda po volbách zřejmě předložit návrh nový.