Lucemburk - Ministři financí členských zemí EU definitivně schválili balík šesti opatření pro boj s krizí a předcházení jejímu opakování v budoucnu, který také počítá se snadnějším uvalováním sankcí na státy Evropské unie porušující rozpočtová pravidla. Jelikož se protikrizová opatření dojednávala takřka rok, dnešní rozhodnutí bylo už do značné míry formalitou. Členské země se totiž už před časem dohodly s Evropským parlamentem na kompromisu, zákonodárci dali balíku zelenou ve středu minulého týdne.
Unie prosadila snadnější sankce pro státy překračující rozpočet
Balíček umožní rychlejší a snadnější trestání rozpočtových hříšníků v EU. Nekázeň v dodržování pravidel pro rozpočet se považuje za jednu z příčin současné vážné krize, která ohrožuje budoucnost společné evropské měny i hospodářství celé unie. Přestože měla unie nastavena v minulosti rozpočtová pravidla, problém byl v tom, že se je nedařilo vynucovat.
Olli Rehn, eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti
„Zapamatujte si dobře moje slova. Nebudeme váhat použít tento nový nástroj k zajištění fiskální disciplíny a vyrovnaného ekonomického růstu v Evropě.“
Dosavadní pravidla počítala s tím, že případné sankce musely schválit i země, vůči nimž by měly být směrovány. V minulosti se ale ukázalo, že kvůli tomu se restrikcím vyhnuly unijní giganty Německo s Francií. Podle nových pravidel ale sankce uložené Evropskou komisí začnou platit automaticky, tedy pokud se proti nim nevysloví většina členských států. Páka pro trestání rozpočtových hříšníků je přitom jen jednou částí ze širšího balíku opatření, která také mimo jiné posilují makroekonomický dohled.
Kalousek: České banky rekapitalizaci nepotřebují
Ministři financí Evropské unie mluvili také o dluhové krizi eurozóny a přelévání problémů Řecka například do evropského bankovního sektoru. České banky však podle ministra financí Miroslava Kalouska nebudou kvůli nynější krizi potřebovat rekapitalizaci, tedy navýšení kapitálu. Ministr se takto vyjádřil v Lucemburku na okraj jednání s evropskými kolegy.
Miroslav Kalousek
Kalousek rovněž podotkl, že ČR je proti zavedení daně z finančních transakcí, kterou minulý týden navrhla Evropská komise. Podle šéfa EK José Barrosa by daň mohla přinést ročně přes 55 miliard eur. Státy v posledních třech letech schválily pomoc či záruky pro finanční sektor ve výši 4600 miliard eur.
Miroslav Kalousek, ministr financí
„Pokud by se prohlasovala daň z finančních transakcí, tak by to nedopadlo na nikoho jiného než na obyčejného spotřebitele. Ono se to krásně populisticky říká, ať to zaplatí ty ošklivé banky, ať to neplatí, slovy pana Paroubka, ten obyčejný člověk, nicméně všechny takové zátěže se pochopitelně promítnou do výsledné ceny produktů.“
„Byla by to další zátěž pro ekonomiku,“ myslí si Kalousek. Problém vidí i v tom, že je to nedomluvitelné v rámci celého světa. V případě, že by k tomu přistoupila EU samostatně, hrozí, že by se ty transakce společnosti přesunuly jinam. „Já si myslím, že z hlediska konkurenceschopnosti Evropy je to jeden z nejhorších nápadů, který mohl zaznít,“ prohlásil šéf českých financí. „Zajisté, naprosto principiálně jsme proti zavedení transakční daně,“ dodal.