Kapesné studentům nestačí, musí do práce

Praha - Bezstarostné studentské dny jsou dávno pryč. Skoro tři čtvrtiny českých studentů si během školy vydělávají. Většina z nich na brigádách, najdou se ale i tací, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek nebo mají vlastní firmu. Vyplývá to z průzkumu ČSOB. Studenti si peníze ukládají většinou na účet, který po nich zaměstnavatelé požadují. Ten dnes nemá pouze jeden student z deseti.

Na zvuk zvonku čeká většina středoškolských studentů celé dopoledne. Pak už mají zbytek dne volno. Někteří ale místo zaslouženého odpočinku míří po zvonění třeba rovnou do práce. „Kapesné? No tak jako nic moc kapesné, já dostávám čtyři stovky,“ vyznává se jeden ze středoškolských žáků. Dodává, že přivydělávat si musí na brigádě. Stejně je na tom spousta jeho kolegů, za přilepšením svého rozpočtu tak vyráží ať už mezi regály obchodního domu či do call center. „Já si přivydělávám, ale kdybych s kapesným měla vystačit, tak si vystačím,“ nestěžuje si naopak na výši příspěvku od svých rodičů jedna ze studentek.

Více než polovina středoškoláků se poohlíží po brigádě 

Měsíční náklady středoškolských studentů většinou nepřevýší tisícovku, a tu zpravidla dostanou od rodičů v podobě kapesného. I tak si víc než polovina z nich přivydělává na brigádách. „Brigády jsou velice typické pro všechny studenty, vlastně téměř 60 % nějakou brigádu hledá, u středoškoláků je to nižší počet,“ dodává mluvčí ČSOB Irena Zatloukalová.

Poněkud lépe jsou na tom vysokoškoláci, protože náklady na studium na vysoké škole jsou vyšší než u středoškoláků. Celá třetina z nich dostává od rodičů měsíčně od dvou do čtyř tisíc korun. Těm ale většinou kapesné rovněž nestačí, a tak si hledají přivýdělek. Brigádu mají zhruba dvě třetiny z nich. Pětina dělá na částečný úvazek a každý dvacátý stráví v práci dokonce 40 hodin týdně.

Jana Skalová, manažerka komunikace portálu jobs.cz, pro ČT24:

„Před deseti lety studenti více studovali a méně pracovali, při tom vzdělávání se. V posledních dvou, třech až pěti letech je samozřejmě běžnou praxí, že studenti se již ve třetích ročnících snaží uplatnit někde ve firmách.“


„Já dostávám asi 1 500 korun od rodičů, což je na Prahu málo, ale vzhledem k tomu, že jsem student, tak to stačí, ale ještě si sám vydělávám vlastní firmou,“ popisuje pro ČT24 pracovitý vysokoškolák z Vysoké školy ekonomické v Praze. Rektor VŠE Richard Hindls nicméně před přílišnou honbou za penězi a praxí varuje. „Je to v pořádku, problém samozřejmě je, což u některých studentů bohužel také může nastat, že tato přílišná aktivita je ohrozí ve studiu,“ podotýká Hindls.