Šedesátiletá Čína zaplavuje svět plagiáty, prorazit chce i auty

Peking - Čína je bezesporu plagiátorskou velmocí. Číňané jsou schopni padělat prakticky cokoliv. Od aut a mobilů, až po oblečení nebo hodinky. A všechno takřka za babku. Pro některé české podniky byla srážka s čínským systémem likvidační, pro jiné motivací a novou příležitostí. Svým zbožím ovládli Čínané svět, zkoušejí to teď i u aut. Samotná Čína už je velmocí, letos ji zřejmě nemine pozice světové jedničky v prodejích. Vyrobit se tam má skoro 10 milionů aut a to by znamenalo druhé místo hned za Japonskem. V cizině ale Číňané zatím paběrkují, dostali proto chuť na slavné západní značky, kterých se jejich dosavadní majitelé zbavují.

Čínské napodobeniny představují nejen trička, botasky nebo hodinky, stále častěji se objevují i neobvyklé plagiáty - minimotorky, kancelářské potřeby nebo motory do malých letounů. Černou kroniku plagiátorství otvírá výrobce minimotorek, společnost Blata. Tu boj s čínskými padělky přišel na miliony korun. Číňanům přitom na okopírování motorek stačil jen půlrok. Vzhledem se čínské motorky podobaly českým jako vejce vejci. Kvalitativně ale těm z dílny Pavla Blaty nesahaly ani po kotníky. „Oni tam používali naše loga a když je zákazník neviděl vedle sebe, tak to nepoznal a myslel si, že vyrábíme takhle nekvalitní motorky a ještě v Číně,“ tvrdí Pavel Blata, ředitel stejnojmenné společnosti.

Firmy si v Číně registrují i ochranné známky, ani to ale nepomáhá. Úřady je nekontrolují, a tak plagiáty nakonec odhalují nejčastěji samy firmy. Někdy jim padělky jejich výrobků Číňani přinesou doslova pod nos. „Mně chtěl čínský výrobce předvést, jak umí kvalitně vyrábět a přivedl mě tam, kde vyráběl moje plagiáty. Já jsem z toho málem kolaboval,“ vzpomíná Vlastislav Bříza, ředitel společnosti KOH-I-NOOR.

Milan Macholán, ředitel První brněnské strojírny Velká Bíteš pro ČT24:

„Berou to spíše za jejich takovou obrovskou schopnost zkopírovat takový špičkový výrobek.“

Právě špatná kvalita padělků přitom za hranicemi poškozuje image firmy, brání volnému podnikání a v neposlední řadě krátí podnikům zisky. Obrana je minimální, malé pozitivum představuje vyplývající nutnost podniků se stále vyvíjet. “Nás to tak nějak neustále žene kupředu, abychom vyvíjeli nové a nové výrobky,“ dodává Macholán.

Čína chce prorazit s auty, knot-how si když tak dokoupí

Svým zbožím ovládli Čínané svět. To samé teď zkoušejí i u aut. Vyrobit se má v Číně skoro 10 milionů aut a to by znamenalo druhé místo hned za Japonskem. V cizině ale Číňané zatím paběrkují, dostali proto chuť na slavné západní značky, kterých se jejich dosavadní majitelé zbavují.

První čínská automobilka začala vyrábět sedm let po vzniku Nové číny, v roce 1956. o 20 let později se v zemi vznikalo jen zhruba 100 tisíc aut ročně, dnes je to asi 10 milionů. Silnou pozici tam stále drží evropské, americké a japonské značky. Domácích je asi 150 a většinou menších a slabých. Řada z nich má ale globální ambice. Jmenovat lze například BAIC nebo Geely.

Pokusy čínských automobilek proniknout na Západ ale zatím skončily většinou fiaskem. Řada lidí má ještě v živé paměti katastrofální výsledky crashtestů vozů jako Landwind nebo Brilliance. Teď ale chtějí Číňané chybějící zkušenosti a know how získat přímo, tedy koupí některých ze západních značek. Jako první převzala v roce 2005 firma Nanjing britský MG Rover. Vlna zájmu ale přišla až s finanční krizí.

Americký Hummer tak koupila společnost Sichuan Tengzhong, automobilka BAIC zase usilovala o německý Opel. Když to nevyšlo, koupila podíl ve švédském Koenigseegu, novém majiteli Saabu. A další čínská automobilka, Geely chce od Fordu převzít Volvo. „Z dlouhodobého hlediska je tam riziko přesunu technologií, přesunu know how, v okamžiku, kdy se čínské automobilky dostanou k evropským nebo případně americkým technologiím, tak není žádná záruka, že se tyto technologie netransformují z těch evropských či amerických technologií do Číny,“ dodává Martin Růžek, zástupce šéfredaktora magazínu Autohit.

Proti krizi pomáhá podhodnocený Jüan

Podobně jako obyvatele řídí i svoji měnu. Jüan je oproti své reálné hodnotě asi o 40 procent slabší. Čína závislá na exportu se tím brání dopadům celosvětové krize. A spolu s obřím stimulačním balíkem se jí to daří lépe než ostatním zemím.

„Je to vedeno snahou udržet co nejvyšší vývozy v situaci, kdy slábne poptávka ve světě a kdy by příliš silná měna mohla negativně ovlivnit čínský vývoz, na kterém je čínská ekonomika hodně závislá,“ vysvětluje analytik České spořitelny Luboš Mokráš. Před časem se Čína rozhodla dostat pod kontrolu i mezinárodní trh. Prohlásila totiž, že nechce dolar jako mezinárodní rezervní měnu.

Právě větší důraz Číny na domácí poptávku místo na vývoz byl důležitým tématem na poslední setkání skupiny G20. Vyváženější globální ekonomiku chtějí hlavně Spojené státy. I když Čína už k tomu některé kroky podnikla, Američané si na to podle řady odborníků ještě počkají.