Rejkjavík - Island nyní slaví smutné výročí - přesně rok od doby, kdy na Islandu vrcholila krize a Geir Haarde, tamní ministerský předseda, přiznal, že stát stojí na pokraji bankrotu. Island se totiž svezl s ostatními zeměmi po vlně finanční krize, která ale právě na něj dopadla zdaleka nejhůř. Kořeny problému lze hledat už v roce 2006, kdy došlo k expanzi velkého bankovnictví a Islanďané začali nabírat klienty. Jednalo se o vkladatele ze zemí jako Velká Británie, Holandsko či Německo. Díky tomu připlula na Island obrovská suma peněz.
Island slaví smutné výročí – rok od kolapsu ekonomiky
V minulých letech rostl finanční sektor tak rychle, že dokonce devětkrát převýšil HDP Islandu. Recese, která postupně doléhala na Evropské státy, však donutila investory peníze z ostrova ve velkém stáhnout. Island najednou neměl dost na výplatu.
Island táhly k zemi i vysoké úrokové sazby
Reportáž Jana Spilky (zdroj: ČT24)
Pád ekonomiky poté nabral na rychlosti. Došlo k zestátnění tří největších bank a islandská koruna spadla na historické minimum. Padla také vláda a byl jmenován i nový guvernér centrální banky, jejíž politika je podle expertů hlavní příčinou islandských potíží. „Jisté je pouze to, že bankovnictví ve velkém pro Island asi už nebude přitažlivá alternativa,“ uvedl Pavel Kohout ze společnosti Partners. Podle něj se také ukázalo, že příliš vysoké úrokové sazby nebyly dobrou politikou: „Jednalo se o klasický příklad, jak se to dělat nemá.“
Nyní se očekává, že ostrovní hospodářství poklesne v letošním roce skoro o osm procent a v příštím pak o dalších šest. Jeho pád bude podle Pavla Kohouta stát několikanásobek hrubého domácího produktu. I přes všechny špatné zprávy ale zůstává Island podle hodnocení OSN třetím nejlepším místem pro život na světě.
Islandská banka