Bratislava – Vláda Slovenska už odsouhlasila dohodu představitelů eurozóny ohledně zvýšení pravomocí záchranného fondu (EFSF), který pomáhá zadluženým zemím eurozóny. Materiál ale vyžaduje, aby ho schválil i parlament. Kvůli nesouhlasu části koalice se zvýšením slovenské účasti ve fondu je však schválení nejisté. Na Bratislavu proto tlačí Brusel. Ten žádá co nejrychlejší ratifikaci dohodnutých změn ve fungování fondu.
Slovensko udělalo první krok ke schválení změn fondu na záchranu eurozóny
Dodatek ke vzniku záchranného fondu, který mimo jiné počítá s celkovým zvýšením garancí států na 779 miliard eur (19 bilionů korun), kabinet premiérky Ivety Radičové podpořil. To fondu umožní naplnit původně plánovanou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur, které se nepodařilo dosáhnout.
Druhá nejsilnější vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) však s podporou zadlužených zemí EU, včetně Řecka, nesouhlasí. Její předseda Richard Sulík dnes v rozhovoru pro agenturu AP označil záchranný fond eura za nesmysl a „cestu do pekel“ a vyzval k zablokování celého plánu. SaS soudí, že Atény, které jsou odkázány na finanční pomoc unie, by měly vyhlásit bankrot a další státy s napjatými státními financemi zase prosadit úspory. Bez hlasů SaS koalice pravého středu nebude mít dostatek hlasů na prosazení materiálu ve sněmovně. Opozice však svou podporu zatím neslíbila.
Ministerstvo financí upozornilo, že samotným schválením dodatku k EFSF se Slovensko ke zvýšení garancí nezaváže. K tomu je zapotřebí novela zákona o specifických zárukách, kterou by měl parlament posoudit později.
O změnách Slovensko rozhodne až na konci roku
Podle Sulíka sněmovna definitivně posoudí změny ohledně záchranného fondu eurozóny nejdříve v prosinci. Evropská unie ale Bratislavu vyzvala k urychlení ratifikace. Proti odkládaní termínu hlasování se postavil i slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Strany slovenské vládní koalice se ale ještě v srpnu dohodly, že země bude materiál schvalovat jako poslední v eurozóně, připomněl Sulík.