Malých dlužníků přibývá, pohledávky jsou stále nedobytnější

autor: Hynek Glos, zdroj: ISIFA/Lidové noviny

Peníze

Oproti loňskému roku sice průměrná vymáhaná částka klesla skoro o polovinu, počet vymáhaných dluhů se však nesnížil. "Ten propad je zhruba o nějakých necelých 40 procent. Neznamená to však, že by počet pohledávek klesnul. Tento rozdíl ve výšce průměrné pohledávky, kterou vymáháme, vnímáme jako důsledek toho, že se věřitelé lépe starají o své pohledávky a dávají do správy i nižší pohledávky, kterým se předtím nevěnovali," vysvětluje prezident Asociace inkasních agentur Vladimír Gazárek.

Na druhou stranu ale firmám dala krize velkou lekci, a tak se často snaží řešit problémy s dlužníky po dobrém. Stále tvrdší konkurence v mnoha oborech je totiž vede k přehodnocení požadavku na inkasní procesy. Místo co nejrychlejšího vymožení dluhu vystupuje do popředí zájem vyřešit situaci s dlužníkem tak, aby nadále zůstal klientem. "Jsme přesvědčeni, že tento trend povede k hlubokým změnám principů spolupráce věřitelů s inkasními agenturami. Zároveň se domníváme, že řada inkasních agentur je připravena pomoci věřitelům udržet si dlužníky jako klienty i do budoucna," míní manažer poradenství finančních rizik Ernst & Young Radek Laštovička.    

Za vymožení pohledávky si připlatí věřitel

Jenže vymáhání pohledávek není levné. Doba vymožení dluhu se však zkracuje. Podle Gazárka je tato činnost i tak čím dál náročnější. Nejprve se inkasní agentura na dlužníka obrací telefonicky. Pokud takový postup nezabírá, následuje elektronická nebo poštovní komunikace. K osobní návštěvě inkasního inspektora pak správce pohledávek přistupuje jako k poslednímu kroku. "Kombinace těchto způsobů by měla přinést ten kýžený výsledek, tedy vymožení pohledávky," tvrdí Gazárek. "Největší problém je, když dlužníci nechtějí komunikovat. To je nejčastější problém a tím samozřejmě škodí jen sami sobě. Pokud se nedohodne ani se mnou, tak samozřejmě následuje soud a pak to řeší exekutor," upozorňuje regionální inspektor Tomáš Dixa.

Reportáž Vandy Kašové

• Reportáž Vandy Kašové
• Komentář Vladimíra Gazárka

"Mobilní operátoři, banky, pojišťovny – to jsou typičtí věřitelé," tvrdí odborník. Dodává však, že se na agentury obracejí nejrůznější klienti a požadují vymožení různorodých dluhů. "K hlavním věřitelům patří společnosti, které mají bohatou klientelu po celé republice," zobecňuje však Gazárek trend.

I pětiprocentní úspěšnost je někdy výborný výsledek

"Úspěšnost je různorodá. Je závislá na věřiteli a na tom, jaké činnosti předtím vykonával, na tom, jak je stará pohledávka. Proto máme věřitele, kteří jsou spokojení i s pětiprocentní úspěšností, ale i ty, kteří nejsou spokojeni ani se sedmdesátiprocentní úspěšností," vysvětluje Gazárek.

zdroj: Isifa/Rex Features

Peněženka

Ať je úspěšnost jakákoliv, za služby inkasních agentur si vždycky připlatí věřitel. To je podle Gazárka jedna ze slabin, kterou trpí česká legislativa. Poplatky v mimosoudním vyrovnání totiž nejsou českými zákony nijak upravené. Nyní může navíc pohledávky spravovat každý. "A to vnímáme v rámci Asociace inkasních agentur jako nepříliš šťastné řešení," uzavírá Gazárek.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku