Poradce odborů pro makroekonomické otázky Jaroslav Šulc:
„Představa, že globální finanční krize snad nebude mít důsledky i v sektoru pojišťovnictví, byla naivní. Krize obecně vede ke zvýšení míry rizika, a to musí někdo zaplatit.“
„V případě, že by byla prováděcí opatření přijata v podobě, kterou Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním navrhuje, pojišťovny by byly nuceny zvýšit ceny pojistných produktů. Dodatečná kapitálová potřeba by jen v Česku činila 45 až 60 miliard korun, což je zisk pojistného sektoru za posledních pět výkonných let,“ uvedl Síkora.
Kapitálově slabší pojišťovny by byly pohlceny silnějšími hráči
Ředitel makléřské společnosti Insia Ivan Špirakus míní, že pojišťovny by zejména v krátkodobém horizontu několika let asi nedokázaly přenést zvýšené náklady na klienty, a to především kvůli dlouhodobému charakteru uzavřených smluv. Kapitálově slabší pojišťovny by tedy zřejmě byly pohlceny silnějšími hráči. Snižování výplaty plnění u již uzavřených pojistných smluv podle něj nemůže požadavek na vyšší kapitál pojišťovny nijak ovlivnit. Pojišťovna musí pojistné události plnit podle sjednané smlouvy a všeobecných podmínek a nemůže plněné svévolně snižovat.
Zvýšení nároků směrnice Solvency 2 může vést ke zvýšené potřebě kapitálu a z toho k tlaku na stabilizaci nebo zvýšení sazeb, doplnil řídící partner makléřské společnosti Renomia Pavel Nepala. „Nedomnívám se, že to bude tak dramatická změna díky stále vysoké konkurenci, kterou přinesl jednotný evropský trh, lepšímu vývoji škod a řízení rizik a větší efektivitě pojišťoven,“ poznamenal Nepala.
