Atény – Do Atén se sjíždějí představitelé Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Evropské centrální banky, aby se zde znovu zamysleli nad budoucností Řecka a projednali podrobnosti potenciální pomoci zadlužené zemi. Jednoduché to ale nebude. Zprávy z Atén naznačují, že by zasedání mělo trvat minimálně deset dnů. Pomoc má řadu odpůrců a obecně se má za to, že ani není efektivním řešením. Objevují se i hlasy, že Řecku by z dluhů nejlépe pomohlo vystoupení z Evropské unie, což by ho vymanilo z přísných pravidel. Řekové dnes dali najevo svou nespokojenost. Bojí se, že opatření, které si kvůli půjčce prosadí Mezinárodní měnový fond, dopadnou nejvíc na ty nejchudší, tedy dělníky.
Řecko na rozcestí: Buď léčba šokem, nebo opatrná žádost o pomoc
„Ideálním řešením by bylo, kdyby Řecko vystoupilo z Evropské unie, získalo by zpátky drachmu, ta by dramaticky zdevalvovala, konkurenceschopnost Řecka by dalece vzrostla a z problémů by se nakonec dostalo,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24 analytik společnosti Colosseum Štěpán Pírko.
Pro Řecko i pro celou Evropskou unii by ovšem takové řešení představovalo obrovský šok, který by vytvořil nebezpečný precedens a otevřel dveře z evropského společenství i dalším zemím, jako jsou například Itálie nebo Španělsko.
Řecko si nakonec o peníze řekne
„Řecká vláda zváží, jestli o pomoc zažádá, jak je nutná. Bude záležet na podmínkách půjčky a také samotném průběhu rozhovorů s představiteli zemí platících eurem a Mezinárodního měnového fondu,“ uvedl řecký ministr financí George Papaconstantinou.
Jako nejpravděpodobnější možnost se však i nadále jeví, že Řecko nakonec půjčku od Mezinárodního měnového fondu a ostatních členů eurozóny dostane. „Je k tomu řada důvodů. Ten asi největší je, že v řeckých dluhopisech mají zainvestováno obrovské sumy – desítky miliard dolarů – evropské banky, z velké části německé banky. Pomoc, kterou poskytuje Německo, je vlastně skrytou záchranou německých bank, protože kdyby Řecko nedokázalo splatit svoje dluhopisy, tak by přišly o desítky miliard a dostaly by se okamžitě do problémů,“ upozornil Pírko s tím, že Německo poskytnutím pomoci v podstatě zachraňuje svoje banky, aniž by se o tom mluvilo.
Pro Evropu ani měnový fond není částka závratná, naopak pro Řecko je životně důležitá. Uklidní totiž investory, což je i jejím účelem. Podle šéfa německé centrální banky Alexe Webera by dokonce měla být větší. Na odvrácení řeckého bankrotu bude podle něj zapotřebí skoro dvojnásobek.
Pokud zůstane Řecko v eurozóně, nezbývá mu, než šetřit
Řecko navíc jinou alternativu, než využít půjčky, nemá. Devalvace měny by mu asi pomohla, tu mu ale členství v eurozóně neumožňuje. Na tuto slabinu někteří experti upozorňovali již při vzniku eurozóny, teď se jejich názor potvrzuje.
Blíží se rozpad eurozóny?
Již v roce 1999 dokonce odsoudil eurozónu k zániku i ekonom Milton Friedman s tím, že její vznik je rozhodnutí politické, ne ekonomické. Tenkrát odhadoval, že seskupení vydrží 15 let. Analytik společnosti X-trade Brokers Jaroslav Brychta nevidí rozpad eurozóny do pěti let jako nepravděpodobný.
Brychta dodává, že eurozóna nemůže fungovat, pokud nemáme federaci a společnou měnovou politiku. „Státy, jako je Itálie, Německo nebo Francie, nemohou mít jednotnou měnovou politiku s daleko dynamičtějšími státy, jako je Irsko, Španělsko nebo pobaltské státy, které chtějí přijmout euro a udržovaly nízké úrokové sazby. Není náhodou, že právě v těchto dynamicky rostoucích státech byly například největší bubliny na realitních trzích a ty ekonomiky si procházejí největším propadem,“ dodává.
Řekové se bojí dalšího utahování opasků
Řekové se přijetí pomoci od Mezinárodního měnového fondu obávají, protože by s ní mohly být spojeny další požadavky na škrty a utahování opasků. Přestože se vláda zavázala, že v letošním roce už další úsporná opatření nepřijme, nikdo nemůže zaručit, že v letech 2011 a 2012 ji fond nedonutí k dalším úsporám.
Návštěvu představitelů Evropské unie a měnového fondu proto budou provázet stávky a protesty. Oznámila je už například sdružení sympatizující s komunistickou stranou.
Aby se vymanilo z dluhové pasti, mohlo by Řecko od mezinárodních institucí potřebovat až 80 miliard eur, tedy zhruba 2 biliony korun. Eurozóna je jen letos ochotna poslat do země čelící hrozbě bankrotu alespoň 30 miliard eur. Mezinárodní měnový fond počítá s pomocí kolem 15 miliard eur. Řecko ale zatím o peníze nežádá.