Většina Řeků odmítá pomoc eurozóny a bojí se nepokojů

Atény – 61 procentům Řeků se nelíbí rozhodnutí tamní vlády požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond a eurozónu. Obávají se, že půjčka ve výši 45 miliard eur bude podmíněna dalšími nekompromisními úspornými opatřeními. Svůj nesouhlas dnes dávali hlasitě najevo pracovníci veřejné dopravy. Autobusy, tramvaje i metro v Aténách se kvůli tomu na šest hodin zcela zastavily.

„Odmítáme nepopulární opatření zaměřená proti pracujícím a prosazená vládou,“ prohlásila federace veřejné dopravy OSME. Organizaci se nelíbí zejména zvýšení věku odchodu do důchodu, který se má vyšplhat z 61 na 63 let, a snížení penzí.

Z posledního průzkumu veřejného mínění vyplývá, že 67,4 procenta Řeků se obává toho, že by současná situace v zemi mohla vyústit v sociální nepokoje. 31,9 procenta dotázaných si nicméně myslí, že by současná vláda měla zůstat u moci a najít cestu z krize.

Vláda tlaku rozhořčených občanů neustoupí

0„Cítím se povinen udělat, ať to stojí, co to stojí, cokoliv, co je třeba k regeneraci naší země,“ zdůraznil řecký premiér Jorgos Papandreu. „Je to teď, nebo nikdy! Ale my budeme úspěšní,“ dodal.

Čeká Řecko další šetření? Jasno bude začátkem května

Řecká vláda, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise nyní jednají o pomoci zadlužené zemi. Členské státy eurozóny a fond uvažují o tom, že Řecku poskytnou úvěry ve výši zhruba 45 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun). Výsledek jednání, které by mělo skončit začátkem května, nebude ale důležitý jen kvůli konečné výši půjčky. Ze schůzky by měl vzejít také balík dalších úsporných opatření, která bude muset Řecko realizovat v příštím roce a v roce 2012.  

Řekové se již zavázali, že letos sníží rozpočtový schodek zhruba o čtyři procenta hrubého domácího produktu z loňských téměř 14 procent HDP. Země však nemá dostatek finančních prostředků na dodržení vlastních závazků, mezi něž patří především dluhopisy, jejichž splatnost končí zhruba v polovině května.

Řecko se dosud snažilo získávat potřebné úvěry na finančních trzích, ale výnosnost dluhopisů neustále roste, a financování dluhové služby se tím výrazně prodražuje. Úvěry od států eurozóny a měnového fondu by měly být pro Řecko mnohem výhodnější než sumy získané na finančních trzích. V případě bilaterálních úvěrů však pomoc musí schválit všechny země eurozóny, přičemž v několika z nich, například v Německu, někteří politici i veřejnost tento krok odmítají.

Jorgos Papandreu
Jorgos Papandreu