Německo váhá s pomocí Řecku, Atény si musejí utáhnout opasek těsněji

Berlín – Řecko si z velké části musí umět poradit samo. Německá pomoc zadlužené zemi navíc podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho není jistá. Ministr tak mírní optimismus vyvolaný vstřícným postojem Berlína. Ten vyvolal také posílení eura a oživení finančních trhů. Schäuble tvrdí, že Německo Řekům pomůže, Atény ale nejdřív musí samy prokázat, že dokážou prosadit tvrdá opatření, a tak bojovat s ničivým zadlužením státní kasy. A k tomu, aby Řecko prokázalo svoji snahu v tomto ohledu, se země dnes ráno podle spekulací tisku zase o kousek přiblížila, když oznámila další snížení výdajů až o 24 miliard eur (613 miliard korun). Vrásky na čele eurozóně dělá i Španělsko. Na pomoc jemu by už Brusel peníze neměl.

Řekové musí učinit tvrdé daňové změny, výrazně snižovat platy státních zaměstnanců a rozloučit se s 13. a 14. platem, a to se týká i důchodů. Ten se vyplácí jako prémie na Vánoce a na Velikonoce. Řecká rodina tak průměrně přijde o 15 procent příjmů. Ani to zřejmě ale nebude vše, škrtat se budou i další bonusy a funkční požitky. Ministr práce a sociálního zabezpečení Andreas Loverdos řekl, že penzisté ztratí i sezonní bonusy. „Časový plán změn ve vyplácení penzí se pořád ještě projednává, moc prostoru k manévrování tam ale není,“ podotkl ministr.

Řekové se podle ekonomického listu Financial Times smířili s úspornými kroky, které by měly zemi uvolnit cestu k záchrannému programu EU a Mezinárodního měnového fondu. Řecko také uvedlo, že přistoupí na citelné zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu. V současnosti chodí Řekové do důchodu v průměru v 53 letech, podle nového návrhu se hranice posune na 67 let.

Video Finanční trhy německé váhání nerozhodí
video

Finanční trhy německé váhání nerozhodí

Dalším opatřením má být letos již druhé zvýšení spotřební daně ze současných 21 procent o minimálně dva procentní body. Reálnějším odhadem je ale až 25 procent. Očekává se také skokový nárůst cen pohonných hmot, a to o plných deset procent. Spekuluje se i o tom, že bude řecký státní sektor poprvé v historii propouštět.

Řekové řeší problémy stávkováním

Odboráři po schůzce s premiérem Papandreem, který se snaží lid utěšit, upozornili, že se drastické škrty dotknou všech Řeků, a ti ještě přitvrdí v protestech.

Na slova odborářů došlo už včera. Hned večer musela policie rozhánět stovky lidí, ti demonstrovali proti vládním plánům před ministerstvem financí. Současná situace v Řecku je kritická. Řecké listy poukazují na to, že nákupní možnosti průměrných řeckých konzumentů jsou již tak omezeny dražšími produkty denní spotřeby ve srovnání se zeměmi jako Belgie, Francie a Británie, a to o 20 až 50 procent.

Řecký premiér George Papandreou

„Úsporná opatření, která musíme přijmout, jsou nezbytná pro naši ochranu, pro naši zemi, pro naše přežití, pro naši budoucnost. Musíme se postavit na vlastní nohy.“

Země chce navrhovanými opatřeními snížit rozpočtový deficit až o 11 procentních bodů HDP, a to do tří let. Vláda škrty nejspíše ke schválení předloží parlamentu v polovině příštího týdne, kdy mají otřásat zemí rozsáhlé stávky a protestní demonstrace.

Všeobecné odbory proto vyhlásily generální stávku na 5. května. Soukromý sektor podle nich nebude platit za zkorumpovanost státního sektoru. Stávky se zúčastní i učitelé. Je možné, že v příštích dnech přichystá stávku i sektor státní. Otázka propouštění je v Řecku velmi citlivá.

Řekové vládě prosazování úsporných opatření neusnadní

„Můj plat je jeden tisíc sto eur. V uplynulých měsících už mi na peníze sáhli, když mi vezmou ještě bonusy, jak budu žít? Vždyť jen za nájem platím 500 eur,“ uvádí řecký zaměstnanec státního sektoru. „Páchají na nás zločin. Musí nalézt cestu, jak získat zdroje, a postarat se dobře o lidi,“ dodává jiný Atéňan.

Na zítřek se chystá stávka lodních dělníků. Jde sice o malý odbor, přesto však protest ovlivní celou ekonomiku a především turistiku. Řekové 1. května rádi odjíždějí na malé ostrovy. To se jim ale nejspíš zítra nepovede.

Řecko buď ušetří a dostane pomoc, nebo zkrachuje

Řecko přitom nemá jinou možnost. Ukázalo se, že od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu bude potřebovat na následující tři roky až 120 miliard eur. Pomáhat by mělo především váhavé Německo, které taky nemá příliš na výběr. Německé banky vlastní velkou část řeckého dluhu a pokud Řecku Brusel nepomůže, o své peníze přijdou. Když ale Berlín půjčku poskytne, mohou ji nakonec zaplatit daňoví poplatníci.

„Požadujeme takovou očistnou kúru Řecka. Doufáme, že to nebude nakonec stát ani korunu. Požadujeme takovou reformu Řecka, že by se nám nakonec všechny ty peníze vrátily zpátky a lidi by nemuseli zplakat nad výdělkem,“ uvedl Schäuble.

Německá kancléřka Angela Merkelová

„Německo pomůže Řekům, ale zdůrazňuji, že to bude až tehdy, kdy budou nastaveny jasné podmínky.“

Němečtí představitelé Řeky ujišťují, že je nenechají padnout. Názor Němců na toto téma je však vrtkavý. Někteří politici vysílají signál, že pomohou, jiní váhají. Jednání mezi Řeckem, Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem o pomoci zadluženému Řecku by v Aténách mohla skončit už v neděli.

Na nedělní odpoledne svolal šéf takzvané euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker mimořádnou schůzku ministrů financí a hospodářství zemí platících eurem.  Přesný rozsah úvěrů Řecku oznámí euroskupina v neděli večer a její rozhodnutí bude muset následně formálně potvrdit už jen Ecofin (tedy ministři financí všech zemí EU).

Finanční trhy názorové změny nerozhází

Na německou názorovou změnu podle analytika společnosti Next Finance Vladimíra Pikory už nebudou evropské finanční trhy nijak zásadně reagovat. Dle jeho názoru musejí němečtí politici před volbami voliče ujistit, že Německo Řecku pomůže, jen pokud budou Atény šetřit. Ani plán ratingové agentury Moody´s snížit Řecku hodnocení trhy podle Pikory neovlivní. To, že se rating Řecku snižuje a snižovat bude, už trhy totiž vědí a jsou na to připraveny.

Řecko nicméně není v eurozóně jediným hříšníkem. S vysokými dluhy si neví rady ani Itálie, Portugalsko nebo Irsko. Největší strach ale ekonomům nahání Španělsko. Pokud by i pátá největší evropská ekonomika natahovala k Bruselu ruku, na její spasení už by peníze nebyly.