Češi se na unijním summitu postavili proti bankovní dani

Brusel - Česko se na dnešním summitu Evropské unie v Bruselu spolu s Itálií postavilo proti zavedení nové bankovní daně v EU. Novinářům to řekl premiér Jan Fischer. Ostatní státy chtějí v přípravách na zavedení daně pokračovat, o čemž Češi ani Italové neuvažují. Vybrané peníze mají podle představ Evropské komise plynout na případnou záchranu finančních ústavů.

Český a italský nesouhlas návrh nezablokuje. Zatím se totiž nejednalo o právně závazný text. Proti původnímu návrhu, který počítal s tím, že daň bude muset zavést všech 27 států unie, je nicméně zřejmé, že Česko si bude moct samo rozhodnout, jestli daň zavede, nebo ne.

Většina evropských lídrů nové poplatky pro finanční ústavy požaduje proto, aby se vyvarovali situaci během finanční krize, kdy museli banky zachraňovat z peněz daňových poplatníků. Podle řady z nich občané nemají nést náklady za krizi, kterou nezavinili. „Přijali jsme rozhodnutí o bankovní dani. To přispěje ke spravedlivému rozdělení nákladů finanční krize a k větší stabilitě finančního systému,“ řekl novinářům po skončení vrcholné schůzky EU unijní prezident Herman Van Rompuy.

Video Vstup Evy Hrnčířové
video

Vstup Evy Hrnčířové

Ekonomové nicméně upozorňují na riziko, že existence fondů, do nichž by měla plynout vybraná daň, by mohla znamenat, že státy už nikdy nenechají padnout žádnou velkou banku. Takový morální hazard by pak mohl způsobit, že banky nebudou nuceny obezřetně podnikat a pro klienty zmizí rozdíly mezi bankami v jejich důvěryhodnosti a kvalitě.

Premiér Jan Fischer

0„Máme s tím textem, jak je připraven, problém. Česká republika konzistentně uplatňuje stanovisko, že to je příliš rigidní, je příliš mnoho ještě nezodpovězených otázek na odborné úrovni, než abychom přijali rigidní politické rozhodnutí, které by nerespektovalo odlišnosti jednotlivých zemí.“

Požadavkem Evropské komise je, aby bankovní daň prosazovaly i další země světa. K jejímu přijetí chce přesvědčit i skupinu G20, tedy 20 největších ekonomik světa, jejichž představitelé se sejdou na konci června v kanadském Torontu. Nedávné setkání ministrů financí G20 však ukázalo, že naděje EU na úspěch jsou jen mizivé. Také dalším zemím totiž vadí, stejně jako Česku, že unie nespecifikovala přesný návrh daně. „V tomhle se bude odebírat moje vystoupení a samozřejmě i moje konzultace, které teď ještě povedu. Ten text by měl být volnější. Ne, že zavedeme, ale měli bychom uvažovat o zavedení a podobně,“ řekl český premiér. „Ten text je ještě rigidní, takže ten nám zatím nevyhovuje,“ doplnil.

Národní rozpočty pod drobnohledem Bruselu

Bankovní daň ale zdaleka není jediným opatřením, které má zabránit dluhovým krizím. Lídři členských států se dnes dohodli také na posuzování národních rozpočtových parametrů. Podle Fischera ale nejde o kontrolu rozpočtů v Bruselu ještě před jejich schválením v národních parlamentech, které se obávali někteří evropští i čeští politici. „To není něco od ďábla, rozhodně to neznamená, že o deficitu či podobě českého rozpočtu bude rozhodovat někdo jiní než české autority a v koncovce český parlament,“ uvedl premiér.

Takzvaný evropský semestr, jak celou proceduru EU nazývá, je tak v podstatě jen změnou načasování odevzdání a kontroly takzvaných konvergenčních programů a programů stability. Ty země EU a eurozóny Evropské komisi posílají na podzim každého roku a nastiňují v nich vývoj státního hospodářství v nejbližších letech. Místo podzimu nyní mají státy programy odevzdávat na začátku roku.

Posuzování rozpočtových parametrů v Bruselu vyvolalo před nedávnem mediální „přestřelku“ mezi pravděpodobným budoucím premiérem Petrem Nečasem (ODS) a ministrem financí Eduardem Janotou. Nečas kritizova Janotu, že na zasedání ministrů financí EU posuzování rozpočtů v Bruselu podpořil. Janota ovšem odmítl, že by unijní návrh měl jakýkoliv dopad na národní suverenitu či pravomoci českého parlamentu.