Schodek klesl, přesto musí stát hledat další úspory

Praha - Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 75,7 miliardy korun z květnových 95,4 miliardy korun. I když by se z poklesu mohlo ministerstvo financí radovat, opak je pravdou. Téměř 76 miliardy korun znamená nejhorší červnový výsledek za posledních deset let. Navíc klesají příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, což by mohlo ohrozit výplatu dávek.

V samotném červnu skončilo hospodaření státu v přebytku 19,7 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 3,2 miliardy korun. Za zlepšením stálo především vyšší inkaso daní z příjmů právnických osob, které překonalo očekávání o 6,5 miliardy korun, a vyšší transfery přijaté od EU a Národního fondu (o 8,2 miliardy korun).

Menší příjmy z pojistného versus větší výdaje na důchody

Příjmy rozpočtu ke konci června stouply meziročně o 1,3 miliardy na 507,9 miliardy korun. Na pojistném na sociální zabezpečení stát vybral 174,1 miliardy korun, meziročně o 3,3 procenta méně. Plány přitom letos počítají s růstem o 5,5 procenta. Nižší výběr by tedy mohl znamenat problém.

Problémy hrozí i na výdajové straně rozpočtu. Celkové výdaje státu v meziročním srovnání stouply o 8,7 miliardy na 583,6 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil o téměř dvě procenta více než před rokem, tedy 216,8 miliardy korun. Z toho na důchodech stát vyplatil 173,4 miliardy korun, což je o téměř šest miliard více než o rok dřív. Naopak na důchodovém pojištění stát vybral pouze 154,7 miliardy korun.

Další ohrožení pro státní rozpočet by mohly navíc znamenat nároky ministerstev. Ta mohou žádat peníze, které v minulosti ze svých kapitol nevyčerpala. Umožňuje jim to novela rozpočtových pravidel z roku 2007. Celkem by mohlo jít o nároky ve výši více než 90 miliard korun.

Janota: Musíme šetřit

Ministr financí Eduard Janota i zástupci nové vládní koalice proto prosazují další úsporné kroky. Šetřit se navíc musí i kvůli emisi povodňových dluhopisů, která se rovněž negativně odrazí v hospodaření státu. Cílem je udržet deficit veřejných financí na 5,3 procenta hrubého domácího produktu, tedy ve výši 162,9 miliard korun.