Banky se v testech musely vypořádat s příchodem další - hypotetické - krize. Lidé si v krizovém scénáři nevěděli rady s hypotékami, podniky přestaly splácet úvěry. Během simulace se otřásly v základech hlavně španělské peněžní ústavy. Problémy jich mělo hned pět - CajaSur, Diada, Unnim Caixa de Terrassa, Banca Civica a Espiga. Stejně jako řeckou ATE je ovlivnil především propad tamního realitního trhu. Bez poskvrny ale nezůstali ani němečtí bankéři.
Hypo Real Estate nepřekvapila
Reportáž Michala Keborta
Problémy německé Hypo Real Estate v testech odborníci předem očekávali. „S velkou mírou nadsázky lze říci, že je to typ ústavu, který si z tohoto hlediska může dovolit neprojít,“ tvrdí finanční analytik Petr Hlinomaz s tím, že problémy této banky pocházejí z roku 2008. Německý stát je však stoprocentním vlastníkem Hypobanky, tím pádem i jejím určitým garantem.
Testy měly potvrdit odolnost bank
„Hlavním poselstvím zátěžových testů je, aby bankovní sektor ukázal, že je dost odolný a v případě problémů nebude muset zatěžovat státní finance,“ uvedl analytik společnosti Patria Finance David Marek.
„Myslím si, že trh je skutečně šťastný, že vidí takové výsledky. V okamžiku, kdy se celá informace zveřejnila, se vracíme k normálnímu stavu,“ prohlásila Kim Caugheyová z americké společnosti Fort Pitt Capital Group.
Výsledky testů se zdají být o něco lepší, než se čekalo. Analytici hovořili například o tom, že ve zkoušce propadnou některé menší německé „landesbanken“. Všechny ale nakonec uspěly. Očekávalo se, že kritéria zkoušek nesplní celkem 10 bank. „Výsledek je relativně dobrý,“ potvrdil děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Praha Petr Dvořák.
Banky, které v evropském testu propadly, teď budou mít potíže dvojího druhu. Na kobereček si je pozvou dozorové orgány a jejich vlastníci si už teď mohou připravit peníze, kterými doplní základní jmění. A nebude to zrovna málo. Sedmičce bank celkem chybí 3,5 miliardy eur. Na řadu v neúspěšných bankách přijde boj o udržení klientů.
Matky českých bank absolvovaly zkoušky hladce
Skupina 91 testovaných bank z 20 zemí EU reprezentuje 65 procent bankovního sektoru unie. České banky na seznamu přímo nefigurují, jsou zde však zastoupeny jejich západní mateřské banky a zahraniční ústavy, které v Česku působí. A ty si vedly v testech dobře, absolvovaly je s dostatečnou rezervou.
Rakouské Erste Bank, která v Česku vlastní Českou spořitelnu, ukazatel kapitálové přiměřenosti při aplikaci krizového scénáře v roce 2011 klesl na 8,1 procenta. Majitelka ČSOB – belgická KBC Bank - dosáhla ještě lepšího výsledku, 9,8 procenta. Klíčový ukazatel Raiffeisen Zentralbank by v krizi propadl na 7,8 procenta, stále by se ale držel výrazně nad hraniční hodnotou 6 procent.
Důvěryhodnost akce je sporná
Jednotlivé země už v předstihu očekávaly optimistické výsledky testů, stejně jako finanční činitelé EU, odhalení větších problémů u bank ale nečekaly. Mezi analytiky a investory však právě kvůli přespříliš optimistickým vyjádřením vládnou obavy, zda celá akce bude dostatečně věrohodná, aby obnovila důvěru trhů pošramocenou řeckou dluhovou krizí.
Rozpaky budí i načasování akce. „Zátěžové testy měly být provedeny již v minulém roce, volaly po nich finanční trhy, Evropa to tehdy ale smetla ze stolu,“ řekl analytik David Marek.
Zátěžové testy provádí v Česku nezávisle i Česká národní banka. „Doposud výsledky vždy potvrdily, že český bankovní sektor je stabilní a nehrozí žádné velké otřesy,“ řekl Lávička. To je podle něj dáno několika faktory – vysokou ziskovostí bank a velmi nízkým podílem poskytnutých úvěrů ke klientským vkladům. V západní Evropě naopak převažují úvěry nad vklady. České banky tak nejsou tolik závislé na otřesech na kapitálových trzích.
