V zátěžových testech propadlo sedm evropských bank

Brusel/Frankfurt - Sedm z celkových 91 bank působících v Evropské unii neprošlo zátěžovým testem. Nesplnily základní požadavek na výši základního kapitálu v případě další krize. Podle očekávání v testech propadla německá banka Hypo Real Estate. Stejně dopadlo pět španělských bankovních domů. V zadluženém Řecku, jehož banky prudce ztrácí kvůli odlivu investorů na hodnotě, neuspěla v testech pouze jediná finanční instituce - ATE. Podle Evropské centrální banky prověrky dopadly dobře a potvrdily celkovou odolnost bankovního systému Evropské unie v případě nenadálých šoků. Unii by mohly pomoci obnovit důvěru investorů na finančních trzích.

Banky se v testech musely vypořádat s příchodem další - hypotetické - krize. Lidé si v krizovém scénáři nevěděli rady s hypotékami, podniky přestaly splácet úvěry. Během simulace se otřásly v základech hlavně španělské peněžní ústavy. Problémy jich mělo hned pět - CajaSur, Diada, Unnim Caixa de Terrassa, Banca Civica a Espiga. Stejně jako řeckou ATE je ovlivnil především propad tamního realitního trhu. Bez poskvrny ale nezůstali ani němečtí bankéři.

Hypo Real Estate nepřekvapila

Video Reportáž Michala Keborta
video

Reportáž Michala Keborta

Problémy německé Hypo Real Estate v testech odborníci předem očekávali. „S velkou mírou nadsázky lze říci, že je to typ ústavu, který si z tohoto hlediska může dovolit neprojít,“ tvrdí finanční analytik Petr Hlinomaz s tím, že problémy této banky pocházejí z roku 2008. Německý stát je však stoprocentním vlastníkem Hypobanky, tím pádem i jejím určitým garantem. 

Testy měly potvrdit odolnost bank

„Hlavním poselstvím zátěžových testů je, aby bankovní sektor ukázal, že je dost odolný a v případě problémů nebude muset zatěžovat státní finance,“ uvedl analytik společnosti Patria Finance David Marek.

„Myslím si, že trh je skutečně šťastný, že vidí takové výsledky. V okamžiku, kdy se celá informace zveřejnila, se vracíme k normálnímu stavu,“ prohlásila Kim Caugheyová z americké společnosti Fort Pitt Capital Group.

Výsledky testů se zdají být o něco lepší, než se čekalo. Analytici hovořili například o tom, že ve zkoušce propadnou některé menší německé „landesbanken“. Všechny ale nakonec uspěly. Očekávalo se, že kritéria zkoušek nesplní celkem 10 bank. „Výsledek je relativně dobrý,“ potvrdil děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Praha Petr Dvořák.

Banky, které v evropském testu propadly, teď budou mít potíže dvojího druhu. Na kobereček si je pozvou dozorové orgány a jejich vlastníci si už teď mohou připravit peníze, kterými doplní základní jmění. A nebude to zrovna málo. Sedmičce bank celkem chybí 3,5 miliardy eur. Na řadu v neúspěšných bankách přijde boj o udržení klientů.

Matky českých bank absolvovaly zkoušky hladce

Skupina 91 testovaných bank z 20 zemí EU reprezentuje 65 procent bankovního sektoru unie. České banky na seznamu přímo nefigurují, jsou zde však zastoupeny jejich západní mateřské banky a zahraniční ústavy, které v Česku působí. A ty si vedly v testech dobře, absolvovaly je s dostatečnou rezervou.

Rakouské Erste Bank, která v Česku vlastní Českou spořitelnu, ukazatel kapitálové přiměřenosti při aplikaci krizového scénáře v roce 2011 klesl na 8,1 procenta. Majitelka ČSOB – belgická KBC Bank - dosáhla ještě lepšího výsledku, 9,8 procenta. Klíčový ukazatel Raiffeisen Zentralbank by v krizi propadl na 7,8 procenta, stále by se ale držel výrazně nad hraniční hodnotou 6 procent.

Důvěryhodnost akce je sporná

Jednotlivé země už v předstihu očekávaly optimistické výsledky testů, stejně jako finanční činitelé EU, odhalení větších problémů u bank ale nečekaly. Mezi analytiky a investory však právě kvůli přespříliš optimistickým vyjádřením vládnou obavy, zda celá akce bude dostatečně věrohodná, aby obnovila důvěru trhů pošramocenou řeckou dluhovou krizí.

Rozpaky budí i načasování akce. „Zátěžové testy měly být provedeny již v minulém roce, volaly po nich finanční trhy, Evropa to tehdy ale smetla ze stolu,“ řekl analytik David Marek.

Zátěžové testy provádí v Česku nezávisle i Česká národní banka. „Doposud výsledky vždy potvrdily, že český bankovní sektor je stabilní a nehrozí žádné velké otřesy,“ řekl Lávička. To je podle něj dáno několika faktory – vysokou ziskovostí bank a velmi nízkým podílem poskytnutých úvěrů ke klientským vkladům. V západní Evropě naopak převažují úvěry nad vklady. České banky tak nejsou tolik závislé na otřesech na kapitálových trzích.