Zaplaveným zemědělcům by v budoucnu mohl pomáhat speciální fond

Praha - Agrární komora chce vytvořit speciální fond, ze kterého by se v případě povodní pomáhalo zemědělcům, jimž voda zaplavila pole, statky a techniku. Do takzvaného fondu nepojistitelných rizik by přispívali farmáři, stát i pojišťovny, mělo by v něm být alespoň 5 miliard korun. Podobný nástroj funguje například ve Francii. Z likvidací škod po povodních z minulého víkendu by měl zemědělcům podle představ komory pomoci stát. Měl by jim poskytnout výhodné půjčky a odpustit třeba také nájem za státní půdu.

„Je třeba vytvořit fond, nastavit pravidla a pak to může jít ráz na ráz,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba. „Bude to čím dál naléhavější a aktuálnější, protože to, co se děje teď, se v přírodě dříve nedělo,“ podotkl s odvoláním na stále častější bleskové povodně, které způsobující zemědělcům stamilionové škody. Zničit mohou podle odhadu komory až 15 procent úrody.

Jen zemědělci v Libereckém kraji odhadují škody po víkendových povodních zhruba na 330 milionů korun. Číslo však zatím není konečné. Na polích a loukách nejhůře zasaženého Liberecka je naplaveno minimálně 20 tisíc nákladních automobilů odpadu, který se bude muset vyvézt. Cena za odvoz by se mohla vyšplhat až na 200 milionů korun.

Reportáž Jiřího Böhma, rozhovor s Janem Velebou (zdroj: ČT24)

„My budeme navrhovat a žádat ministra, aby těmto farmářům byly poskytnuty bezúroční půjčky se státní garancí,“ uvedl Veleba. Pokud by stát návrh schválil, bylo by jej však ještě potřeba notifikovat Bruselu.

Odborníci varují: Může docházet k podvodům

Názory na fungování fondu se různí i u samotných zemědělců. Podle některých by mohlo docházet k podvodům. To ale Veleba odmítá. „Názory, že by se podvádělo, jsou názory jednoduché a hloupé,“ charakterizoval prezident Agrární komory. Správné využívání by podle něj kontroloval stát.

K založení fondu se staví zdrženlivě i ministerstvo financí. Podle úředníků by to byl další citelný zásah do už tak děravé státní pokladny. „Kdybychom nařídili povinné odvody pojišťovnám, tak by se to patrně projevilo v odvodech v sazbách na pojištění pro ostatní klienty,“ doplnil další možné dopady zřízení fondu Jakub Haas z ministerstva financí.

Zástupci největší nevládní zemědělské organizace dále žádají, aby státní kontrolní organizace dočasně nekontrolovaly ve vodou zasažených územích. Stát by měl zatopeným hospodářstvím v letošním roce navíc odpustit nájemné v případě, že hospodaří na pronajaté státní půdě a odložit letošní splátku privatizovaného státního majetku do příštího roku.

O zřízení fondu se přitom jednalo už před dvěma lety. Tehdy se jednotlivé strany nedohodly na podmínkách. Podobné fondy už ale fungují například ve Španělsku nebo Francii. „Není důvod, aby se to nedokázalo v České republice,“ uvedl Veleba.

Vydáno pod