Vytěsnění malých akcionářů stálo za pět let 16,5 miliardy

Praha – Vytěsňování drobných akcionářů – takzvaný squeeze-out – už v Čechách funguje pět let. Za tu dobu o něm rozhodly víc než čtyři stovky firem, jejichž majoritní vlastníci těm menšinovým za podíly vyplatili skoro 16,5 miliardy korun. Sdělila to Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA).

Dosud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007, vyplatila při něm zhruba 2,6 miliardy korun. V letošním roce patří druhá příčka za ArcelorMittalem akciové společnosti Pankrác s vyplacenou částkou 104,7 milionu korun a třetí Chemoprojektu s 11,7 milionu korun.

Největší hráči na trhu už tedy mají majetkovou strukturu s drobnými vlastníky vyřešenou. Teď je řada na menších firmách. „Právní předpisy k vytěsnění drobných akcionářů splňuje zhruba 900 firem – podle našich analýz se jedná spíše o menší subjekty,“ uvedla analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová.

S vytěsňováním mají problém menšinoví akcionáři. Vadí jim, že o tom, kolik za své akcie dostanou, rozhoduje odhadce vybraný majoritním vlastníkem. Konečná cena je pak podle nich často nižší než ta tržní. Takzvaný squeeze-out kvůli tomu od začátku provázejí soudní spory. „Ty jsou velice nákladné, protože jenom ceny za znalce a znalecký posudek té škody jdou do desetisíců a někdy až přes 100 tisíc, takže pro akcionáře, kteří mají málo akcií, je to v podstatě neuskutečnitelné,“ upozorňuje předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk.

Malým akcionářům stěžuje situaci také to, že centrální banka vykonává dohled nad cenou pouze u veřejně obchodovaných akcií. U ostatních, tedy těch, u nichž mají drobní akcionáři největší problém dokázat oprávněnou výši ceny, nikoliv. Majitelé menšinových podílů se už několikrát obrátili na evropský soud, který jim dal za pravdu.

Firmy, které vytěsnily malé akcionáře
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24