Drábek chce ukousnout z platů státních zaměstnanců 10 procent

Praha – Státním zaměstnancům by od příštího roku měla plošně klesnout tarifní složka platu o 10 procent. Počítá s tím návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který dnes představil šéf rezortu Jaromír Drábek (TOP 09). Pokles tarifu chce pracovníkům kompenzovat nárůstem osobního příplatku, který by mohl vzrůst až na 200 procent platu. Ministr si od tohoto kroku slibuje zefektivnění práce ve státní správě a lepší motivaci zaměstnanců. Zároveň prosazuje, aby stejná úprava platila i pro zaměstnance obcí a krajů a jim podřízených organizací. Celkově by se to mohlo týkat až 750 tisíc lidí. Jen ve státním rozpočtu by navržené změny měly v příštím roce ušetřit zhruba 8 miliard korun. Drábkův návrh se nezamlouvá opozici ani odborům, podle kterých by se mu státní zaměstnanci měli postavit.

„Mojí ambicí bylo, abychom napomohli zvýšení efektivity státní správy, to znamená, abychom dali vedoucím pracovníkům možnost, aby ocenili ty zaměstnance, kteří jsou kvalitní, kteří pracují zodpovědně a přispívají k plnění stanovených úkolů,“ vysvětlil svůj záměr Drábek. Dnes se individuální hodnocení promítá do výše platu státních zaměstnanců jen omezeně. Tzv. osobní příplatek, který to umožňuje, může dnes vystoupat maximálně na 50 procent platu.

Některým pracovníkům může plat růst

0„Neznamená to automatické snižování v platové úrovni. Je to odpovědností každého vedoucího zaměstnance, jakým způsobem ocení své podřízené,“ zdůraznil ministr.

Video Reportáž Hany Vorlíčkové
video

Reportáž Hany Vorlíčkové

Menší zohlednění odpracovaných let

Drábek ve svém návrhu počítá také se změnou zohlednění délky praxe ve výši platu. Připouští přitom dvě varianty, jak tuto situaci řešit. První varianta počítá s úplným zrušením platových stupňů. Zkušenost pracovníka by se v tomto případě hodnotila výhradně osobním příplatkem. „Dáváme tím prostor pro to, aby vedoucí pracovníci individuálně ocenili, na kolik je zkušenost konkrétního pracovníka důležitá pro plnění jeho pracovních úkolů, abychom to formalizovaně nevztahovali pouze k odpracovaným letům,“ podotkl Drábek.

Ministr Jaromír Drábek:

„Je třeba mnohem více diferenciovat ty, kteří si tu odměnu zaslouží, od těch, kteří si tu odměnu nezaslouží. Je jediná možnost – zvýšit možnost individuálního hodnocení.“

V případě, že by se stát rozhodl realizovat druhou variantu, zůstalo by zachováno stávajících 12 platových stupňů. U každého tarifu by se ale vyhodnocovalo, jak dlouho může reálně pracovník skutečně zvyšovat svou kvalifikaci. U nejodbornějších profesí by se automaticky se zvyšováním kvalifikace počítalo maximálně 15 let.

„Vycházíme z toho, že i u nejkvalifikovanějších profesí, například vědeckých pracovníků, člověk 15 let pracuje na sobě, zvyšuje si svoji kvalifikaci, ve věku kolem 40 let se dostává na vrchol své kariéry. Potom samozřejmě může postupovat dál, nicméně už to není pravidlem, které by zasluhovalo automatické zvyšování platu s další narůstající praxí,“ vysvětlil Drábek.

Návrhy tabulek, které dnes ministerstvo představilo, se netýká pedagogických pracovníků, nepedagogických pracovníků ve školství, pracovníků ve zdravotnictví, policistů a vojáků. Pro školství by měla platit stejná struktura, ale odlišná platová základna. Platy by měly zůstat na úrovni odpovídající současným tabulkám. Návrh nyní putuje do mezirezortního připomínkového řízení.

ČSSD: Snížení tarifů zvětší prostor pro korupci

0„Větší rozvolnění mezd ve státní správě povede ke zvýšení potenciálu korupce. Druhá věc je, že pokud by došlo ke snížení základních tarifů a zvýšení pohyblivých složek v situaci, kdy v celém státním resortu chybí peníze, jednoznačně to povede ke snížení mezd,“ reagoval v rozhovoru pro ČT24 na Drábkův plán stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Navíc varuje před rozevřením nůžek mezi výší mezd v regionech a ve velkých městech. Lepším řešením by podle něj v současné situaci bylo přijetí zákona o státní službě.

Odbory: Úředníci by měli vyjít do ulic

Snížení platových tarifů se nezamlouvá ani odborům. Tvrdí, že to povede k výraznému propadu nárokové mzdy, a to až o 43 procent. „Pokud by to mělo platit, státní zaměstnanci by se měli masově postavit proti. Je to skutečně na tu ulici,“ prohlásila předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. „Jeden je horší než druhý. Oba návrhy zásadně odmítáme z věcných důvodů,“ reagovala na oba návrhy předložené Drábkem.

Analytička ČT Libuše Bautzová považuje rozhořčení zaměstnanců státního sektoru i odborů za pochopitelné. „Státní úředníci přicházejí o část svých jistot. Proto Zdeněk Škromach volá po přijetí zákona o státní službě, který by zajistil jiné jistoty a o kterém se mluví už několik let,“ míní Bautzová.

Škrty žádá po ministerstvech vláda

K úsporám, jejichž součástí je i snížení platů státních zaměstnanců, se zavázala vláda ve svém programovém prohlášení. Návrh platových tarifů zaměstnanců ve veřejné správě má v září projednat vláda, platit by pak měly od Nového roku. Plošný růst mezd ve státní sféře nelze očekávat ani v dalších třech letech. Škrty jsou trvale trnem v oku odborářům.

„Domníváme se a jsme přesvědčeni, že jde o nejsilnější útok na sociální práva zaměstnanců,“ podotkl Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Odbory si navíc stěžují i na chystanou změnu zákoníku práce. Podle nich nepřiměřeně okleští práva zaměstnanců. Odbory tvrdí, že kabinet dává přednost tomu, aby lidé pracovali jako samostatní podnikatelé. Podle Drábka ale mají úpravy zákoníku přispět k tvorbě nových pracovních míst.