Bárta žádá Kapsch, aby rozšířil mýtný systém zadarmo

Praha - Ministr dopravy Vít Bárta chce mít od firmy Kapsch, která v Česku provozuje mýtný systém, k dispozici do několika týdnů seznam silnic první třídy, které jsou zatíženy tranzitní dopravou a bylo by je možné zpoplatnit. Ministr si však dal podmínku, že stát za rozšíření systému nezaplatí ani korunu. Náklady na zpoplatnění by tak měl pokrýt Kapsch, ať už ze svého, či z mýtného, které se následně na silnicích vybere. Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky Kapsch s návrhem Bárty souhlasil. Detaily však zatím nejsou známy.

Zatím není ani jasné, o které silnice by se mělo jednat. Jako příklad však byla zmíněna frekventovaná silnice z Jihlavy do Znojma, která dále pokračuje do Vídně. Kapsch už měl vybudování mýta na 1 100 kilometrů silnic prvních tříd v původní smlouvě, technologie mýtných bran se ale na tyto silnice nehodí, jelikož je na nich množství odboček, bran by tedy muselo být enormní množství. „Zásadním tématem je rozšíření mýtného na nižší stupně silnic. Je jednoznačné, že z tohoto pohledu je i poptávka hejtmanů jednotlivých krajů,“ uvedl ministr. Dodal, že je připraven jít hejtmanům maximálně naproti.

Není vyloučeno, že si budou muset hlouběji do kapsy sáhnout i řidiči osobních aut. Ve hře je totiž i zpoplatnění těch úseků dálnic, které slouží jako obchvaty velkých měst a na kterých se dosud řidiči bez dálničních známek obešli. „Občané Ostravy musí mít dálniční známku. Občané Brna, Mladé Boleslavi, Berouna tu známku dálniční nepotřebují. Je zapotřebí, aby ten systém byl jednoznačně spravedlivý,“ uvedl Bárta.

Video Reportáž Jakuba Linky
video

Reportáž Jakuba Linky

Třeba v Brně využívají dálnici jako pohodlný obchvat tisíce aut. Pokud Bártův návrh projde, hrozí, že si někteří řidiči známku nekoupí a ucpou ulice v okrajových částech města. Trpěly by tak třeba Modřice, přes které by se stahovala doprava do jižní části Brna. „Já jen doufám, že opravdu ministr přehodnotí tento záměr takovým způsobem, aby tato komunikace byla nadále nezpoplatněná,“ zdůraznil primátor Brna Roman Onderka.

Mýtné pro kamiony poroste

Kromě rozšiřování placených úseků plánuje Bárta také zdražování mýtného. Sazby za využívání dálnic by mohly nákladním autům vzrůst od počátku příštího roku. Ministerstvo ale tlačí čas, ke zdražení mýta se totiž musí vyjádřit také Brusel a schvalovací řízení trvá několik měsíců. Zdražování se nelíbí silničním dopravcům. Dálniční známky pro osobní vozy zatím ministr zdražovat nechce. 

„Pro nás je naprosto zásadní, že v současné době občané České republiky velmi trpí přebujelou silniční a nákladní přepravou. Považujeme za zásadní učinit maximum pro to, abychom dostali nákladní přepravu na železnici, na vodní cesty. Z tohoto hlediska je zvýšení mýtného takovým prvním krokem, který uznávám, že sám o sobě nemůže zůstat takto izolovaným,“ tvrdí ministr. Na zdražování by podle něho měly být navázány poplatky na železniční cestě a podpořit chce i cestu vodní.

Dopravci jsou zásadně proti

S tím ale zásadně nesouhlasí autodopravci. Bárta s nimi zatím prý o ničem nediskutoval. „Kdyby se s tou situací lépe seznámil (ministr Bárta), tak by některé věci říkat nemohl. Například to převedení dopravy na železnice na severní Moravě, to je naprosto absurdní, protože tam ta infrastruktura nic jiného než silniční dopravu nedovoluje,“ tvrdí mluvčí společnosti ČESMAD BOHEMIA Martin Felix.

V Česku letos vybrané mýtné minulý čtvrtek překročilo 4 miliardy korun, stalo se tak zhruba o měsíc dřív než loni. Mýtné od letoška platí i malé nákladní vozy o hmotnosti 3,5 až 12 tun, předtím ho odváděly pouze kamiony nad 12 tun. Feix odhaduje výběry za celý letošní rok na 6,2 miliardy korun, loni samotné kamiony zaplatily 5,5 miliardy.

Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka

„Když se podíváte do středoevropského prostoru, tak máme nejnižší sazby, takže čtyři roky se nezdražovalo. Rozhodně je prostor pro zvýšení sazeb, ale teprve to budeme rozpracovávat.“

Autodopravci se však ohrazují i proti tomu, že je české mýtné nejnižší. „Loni se zvyšovalo mýtné - pravda v Německu, ale stále pro vozidla Euro 5, to jsou ta nejekologičtější, která teď převládají, je nižší než v České republice. Navíc v té době dostali dopravci přímou finanční podporu právě na obnovu vozového parku,“ zlobí se Felix.

Žádné zdražování autodopravci neunesou

Ministr dopravy Vít Bárta

„Ministerstvo financí a ministerstvo vnitra jsou pro nás zásadní partneři pro to, abysme zabránili zneužívání nebo respektive obcházení toho systému a slibuji v tomto směru zásadní a razantní kroky.“

Zástupce autodopravců také tvrdí, že po krizi žádné zdražování dopravní společnosti neunesou. „V současné době, po té krizi, která ceny v jejich oboru srazila na minimum, jezdí s tak nepatrnou marží, že jakékoliv zvýšení mýtného by okamžitě pocítili a mohlo by být pro ně fatální. My ty úspory vidíme především v systému samotném. Už tři roky kritizujeme jeho velkou nevstřícnost, když obdobný v Rakousku a v Německu funguje daleko lépe než tento,“ dodává. Systém podle něho například není schopen vybírat mýtné od zahraničních dopravců. Dostanou tak prý maximálně pokutu 1 000 korun. Tu však stejně nezaplatí a zpětně ji nikdo nevymáhá.

Zaplacené mýtné není čistým příjmem státu. Za služby spojené s vybíráním platí stát firmě Kapsch ročně 1,4 miliardy korun, letos navíc musí doplatit posledních 200 milionů jako splátku za výstavbu systému. Čistý výnos putuje do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Slevy nakonec nabídla i železniční klika

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se nakonec dohodla s největšími stavebními firmami na úsporách za 437 milionů korun na stavbách za 8,5 miliardy korun, což představuje slevu více než pět procent. Dohoda byla zatím uzavřena ústně, podepsána by mohla být během dvou týdnů. Pokud se stát s firmami dohodne i písemně, všechny Bártou zastavené stavby železnic budou pravděpodobně pokračovat, některé však budou trvat déle, píše dnešní Mladá fronta Dnes.

„Během dvou týdnů chceme tuto dohodu dát na papír a podepsat,“ řekl deníku náměstek generálního ředitele SŽDC Pavel Habarta. Podle něj je logické, že stavaři mohli jít s cenou níže. Jsou to většinou zakázky, které byly zadány na vrcholu stavebního boomu, ale pak přišla krize, která výrazně zlevnila stavební materiály, dodal.