Merkelová prosadila prodloužení provozu jaderných elektráren až o 14 let

Berlín - Strany německé vládní koalice se v neděli v noci po 12 hodinách jednání dohodly na prodloužení provozu jaderných elektráren. Starší reaktory budou oproti původním plánům v provozu o osm let déle, novější o 14 let. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na německého ministra životního prostředí Norberta Röttgena. Podle plánu z roku 2000 měla být výroba elektřiny z jádra postupně utlumena do roku 2025. Špičky koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných (FDP) demokratů podle Röttgena pozdě v noci vyhotovily obecnou koncepci energetické politiky na příští desetiletí. Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčena, že koncepci nemůže ohrozit ani schvalování v horní parlamentní komoře, kde nemá vládní koalice většinu. Na dnešní tiskové konferenci prohlásila, že se tam totiž koncepce schvalovat nebude.

Německé jádro bude žít déle

Jádro pokrývá necelou čtvrtinu německé energetické spotřeby a bude tomu tak o osm let déle u jaderných elektráren postavených před rokem 1980, ty novější pak budou v provozu o 14 let déle. V průměru tedy bude životnost 17 německých jaderných reaktorů o 12 let delší a poslední z nich může být odpojen ze sítě až v roce 2040. Podle odborníka na jadernou energetiku Františka Hezoučkého by elektrárny vydržely i šedesát let a více, pokud jsou dobře udržovány. Bude ale nutné do nich investovat. Energetické společnosti do nich s velkou pravděpodobností mnoho peněz nedávaly, protože si myslely, že je brzy odstaví. To teď budou muset dohnat.

Video Telefonát Jiřího Gavora
video

Telefonát Jiřího Gavora

Strany se rovněž dohodly na výši kontroverzní daně z jaderného paliva. Má činit 145 eur (téměř 3 600 korun) na gram po dobu šesti let. Energetické koncerny E.ON, RWE, EnBW a Vattenfall tak mají od roku 2011 na atomové dani platit 2,3 miliardy eur ročně. Z těchto příjmů státu má být mimo jiné financována sanace nevyhovujícího meziskladu vyhořelého jaderného paliva Asse u severoněmeckého Remlingenu.

I přes novou daň akcie energetických koncernů letí vzhůru

Podle agentury DPA mluvila kancléřka ještě v noci po jednání s představiteli všech energetických koncernů. Všichni prý souhlasili s odváděním obou poplatků. Ještě nedávno přitom proti nové dani z jaderné energie hlasitě protestovali i pomocí masivní mediální kampaně. Rozhodnutí prodloužit životnost jaderných elektráren se pozitivně odrazilo na růstu akcií firem E.ON a RWE. Obě měly dnes hned po zahájení obchodování zisk více než jedno procento a vyšší kurz si udržely i později.

Energetická koncepce rovněž obsahuje finanční podporou rozvoje obnovitelné energie v soukromém sektoru. Počítá se s celkovým objemem 300 milionů eur v letech 2011 a 2012. V období 2013 až 2016 dotace klesnou na 200 milionů eur. Koalice schválením plánu vyřešila jeden z nejvážnějších sporných bodů. Röttgen hovořil o „velkém úspěchu“, co se týče dlouhodobého dodávání energie z obnovitelných zdrojů. „Jízdní řád ve věku obnovitelné energie byl stanoven,“ vyjádřil se ministr za CDU kancléřky Angely Merkelové.

Jaderná energie přinese „pouze rizika“, tvrdí odpůrci

Nedělní jednání zástupců vládní koalice v Berlíně provázela demonstrace asi 2000 odpůrců jádra. Některé transparenty hlásaly, že jaderná energie může zajistit pouze rizika. Bouřili se paradoxně i šéfové jaderného průmyslu, kterým se nelíbí nová daň. Červeno-zelená opozice pohrozila, že dá novou koncepci k Ústavnímu soudu.

Reakce odpůrců

Levice, Gregor Gysi: „To, že vláda znovu tuto debatu otevírá, je hrubá chyba. To vyprovokuje celou řadu konfliktů.“

Lídr sociálních demokratů SPD Sigmar Gabriel: „Poženeme to k soudu, jestli se vláda pokusí obejít horní komoru parlamentu.“

Generální tajemnice SPD Andrea Nahlesová: „Paní Merkelová tomu říká revoluce. Pro nás je to zacementování monopolu obřích koncernů. Kvůli zisku obchoduje vláda s bezpečností.“

Zelení, Claudia Rothová: „Slibuju této vládě horký podzim, tak ať se na to připraví. Nemůže ignorovat lidi a pádné argumenty a nemůže prosazovat politiku bez ohledu na bezpečnost obyvatel.“

Kancléřka ale tyto výtky odmítla. „Naše zásobování elektřinou bude nejefektivnější a nejvíce snesitelné pro životní prostředí na světě,“ uvedla Merkelová. Vláda si podle ní nechala ústavními právníky potvrdit, že v případném soudním sporu o prodloužení životnosti elektráren uspěje. Kabinet už dříve argumentoval tím, že jeho schválení i Spolkovou radou by bylo třeba v případě výrazného navýšení životnosti o více než 15 let. Nová daň na jaderné palivo se líbí ekologům, jak dokládá Thorben Becker ze Spolku pro životní prostředí a ochranu přírody: „Taková daň tu měla být už dávno, bez ohledu na prodlužování.“

V případě Itálie dnes ukázala studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA), že země potřebuje zavést jadernou energetiku, aby se zbavila závislosti na okolních státech a snížila produkci skleníkových plynů. Na studii pracovali experti italského Enelu a francouzské EDF, které pro rozvoj italské jaderné energetiky loni vytvořily společný podnik. Analýzu ale pomáhali vypracovat také neutrální experti z IEA.

Podle Hezoučkého si například Francie z Německa brát vzor nebude. Nikdy prý ze svých stanovisek v tomto oboru neuhnula. Naopak je možné, že země na východ od Německa se přiučí.