Řecká vláda zažila zemětřesení, teď čeká na další pomoc z EU

Athény – Drastické ekonomické reformy otřásly řeckou vládou. Post si uchoval například ministr financí Jorgos Papakonstantinu, další klíčové resorty však doznaly změn, jejichž cílem je zreformovat ekonomiku a předejít státnímu bankrotu. Svoje funkce tak opouštějí například ministři práce a zdravotnictví. Země uvízla v hluboké hospodářské krizi. Ministři financí eurozóny mají dnes schválit druhou část finanční pomoci pro zadlužené Řecko ve výši devět miliard eur. Ministři také na jednání v Bruselu nezapomněli vytknout Slovensku jeho neúčast na řecké pomoci. Podle většinového názoru Slováci poškodili vlastní zájmy, podle některých diplomatů mohou navíc jen těžko očekávat, že s nimi budou ostatní státy v budoucnosti solidární. Slovenský ministr financí Ivan Mikloš dnes po jednání prohlásil, že není šance, aby země změnila svůj postoj k finanční pomoci Řecku.

Listopadové volby ukážou, jak dál

mluvčí opozice Panos Panagiotopoulos

„Trvalo to jenom 11 měsíců a jednu noc, aby premiér pochopil, že jeho vláda selhala.“

Video Rozhovor s se Soňou Dorňákovou-Stamu a Lubomírem Lízalem
video

Rozhovor s se Soňou Dorňákovou-Stamu a Lubomírem Lízalem

Vládnoucí socialisté jsou ohroženi listopadovými oblastními volbami. Ty ukážou, zda jsou voliči ochotni tolerovat přísné ekonomické reformy, jež vyžadují mezinárodní instituce výměnou za pomoc v podobě půjček ve výši 110 miliard eur (2,7 bilionu korun) během tří následujících let. Ministerstva spojená s ekonomikou nebo ta, která jsou rovněž zahrnuta do významných reforem, jsou proto častým cílem inspekcí odborníků z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Na záchranném balíku se Athény se zeměmi eurozóny a MMF dohodly už počátkem května. Výměnou musely Athény slíbit, že začnou s hlubokými reformami veřejných financí a razantně sníží rozpočtový deficit. Řecko již schválilo reformu důchodového systému, která je klíčem ke dlouhodobému ozdravení veřejných financí. O výrazné snížení státních výdajů se vláda snaží mimo jiné propouštěním zaměstnanců přebujelého státního sektoru. Vzhledem k tomu, že Řecko prochází nejhlubší hospodářskou recesí za posledních téměř 40 let a pokles ekonomiky zdaleka nekončí, je málo pravděpodobné, že by propouštění získali v dohledné době práci jinde. V Řecku už tak míra nezaměstanosti vystoupila na 12 procent a země tak má o 43 procent nezaměstnaných více než loni.

Slovensko čelí stále větší kritice

Rakouský ministr financí Josef Pröll

„Slovensko to muselo odsouhlasit. Nová vláda však dohodu zapřela. To není přijatelné.“

Slovensko čelí rostoucí kritice kvůli odmítnutí finanční pomoci Řecku. Podle Prölla šéfové státních pokladen zemí platících evropskou jednotnou měnou budou na Bratislavu tlačit, aby brala v budoucnosti své závazky vážněji. Slovenský ministr financí Ivan Mikloš se ale v izolaci prý necítí. „Alespoň zatím ne,“ uvedl ještě před začátkem jednání.

Na postoj Slovenska, které mělo poskytnout úvěr 816 milionů eur (zhruba 20 miliard korun), si stěžují i samotní Řekové. „Je to velmi špatný signál pro Evropskou unii jako celek,“ řekl řecký ministr financí Papakonstantinu. Ještě daleko ostřeji se ovšem o Slovensku vyjadřují diplomaté, kteří nechtějí být citováni. „Jsem zděšený a šokovaný, že některá země se takto může chovat. Je to tak zjevná ukázka nejednoty a odmítnutí nést odpovědnost za náš společný osud v eurozóně,“ uvedl nejmenovaný diplomat.

Podle některých zdrojů z Bruselu je poměrně dobře možné, že by se slovenský krok mohl negativně odrazit na jednání o rozpočtu EU pro roky 2014 až 2021. Evropská unie v současnosti zhruba jednu třetinu ročních rozpočtových výdajů, které činí zhruba 130 miliard eur (zhruba 3,2 bilionu korun), posílá do chudších regionů, mezi něž patří i Slovensko. „Slovensko se střelilo do vlastní nohy,“ dodal další z nejmenovaných diplomatů.

Řekové se bouří, šetří se opravdu razantně

Četné reformy a úsporné kroky vedou k neklidu a odporu značné části obyvatelstva. Projevem toho jsou časté dílčí i generální stávky, které bývají provázeny i násilím. Od února se již v zemi na protest proti úsporám a reformám uskutečnilo šest generálních stávek a řada dalších protestních akcí, které většinou ochromují veřejné služby a především dopravu. Negativní dopad tím zaznamenává i turistický ruch, který je hlavním ekonomickým odvětvím země. Tisíce turistů zasáhla například několikadenní stávka řidičů a čerpadlářů na konci července.

Řecko se tak dostává do spirály. Řekové nespotřebovávají a ekonomika tak neroste. Prodej oblečení, obuvi a automobilů podle publicistky Soňi Dorňákové-Stamu klesl o třicet až čtyřicet procent. Řekové také omezili jízdu autem. Dvojí zvýšení spotřební daně totiž zvedlo během několika měsíců cenu benzinu o polovinu. Pohonné hmoty jsou v Řecku prý nejdražší v Evropě. Zvýšení daní se však promítlo do všech druhů potravin.

Slovenská vlajka
Slovenská vlajka
Více fotek
  • Slovenská vlajka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1488/148761.jpg
  • Stávka řidičů v Řecku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1840/183958.jpg