Finanční trhy dohled potřebují, rozhodli europoslanci

Brusel/Štrasburk - Europoslanci se dnes definitivně přiklonili k nové podobě finančního dohledu v Evropské unii. Jejím cílem je zabránit opakování finanční krize z let 2008 a 2009. Ovšem kritici upozorňují, že jednotlivé státy ztratí část pravomocí a dohledu nad vlastními bankami na úkor unijních institucí. Přestože k odpůrcům patřilo původně i Česko, nakonec zůstalo osamocené a nemělo šanci zabránit schválení návrhu.

Podstatu unijního finančního dohledu, který by měl začít fungovat již od počátku příštího roku, mají tvořit čtyři nové instituce. Na banky, pojišťovny a finanční trhy budou dohlížet tři z nich. Čtvrtá má sledovat vznik případných rizik v členských státech EU pro celou unijní ekonomiku.

Od počátků jednání bylo Česko proti tomu, aby nové dohledové orgány mohly zasahovat do chodu jednotlivých finančních institucí a jejich slovo by bylo větší než slovo národních regulátorů. Podobné výhrady měla původně i Velká Británie, ta se ale nakonec spokojila s tím, že v Londýně bude sídlit jeden z regulačních úřadů.

Podle konečné dohody bude národní regulátor schopen zvrátit rozhodnutí unijního regulátora v případě, že unijní verdikt bude mít důsledky pro národní rozpočet. Stát však bude muset své odvolání řádně vysvětlit, argumentování malichernými důvody má zabránit speciální klauzule. Nová podoba unijního dohledu ovšem neřeší, kdo ponese odpovědnost za škody, které může špatné rozhodnutí regulátora způsobit.

Petr Robejšek, ekonom a politolog

„Situace finančního průmyslu je nadále kritická. Ačkoliv to, co EU plánuje, není ani zdaleka dostačující, je to přesto utažení zrezavělého kohoutku, ze kterého crčí voda.“

Část Čechů proti

Také z tohoto důvodu někteří čeští europoslanci hlasovali proti návrhu, přestože byli ve výrazné menšině. Proti byl mimo jiné i celý poslanecký klub Občanské demokratické strany, který je z těch českých největší. „Na jaře 2009, kdy nová architektura finančního dohledu vznikala, jsme slyšeli ujišťování, že nebudeme potřebovat nové instituce. Teď samozřejmě vznikají nové a drahé úřady, které nemají žádnou odpovědnost, jen moc nařizovat. Přitom plnou odpovědnost za stabilitu České republiky nese i nadále Česká národní banka,“ vysvětlil europoslanec za ODS Ivo Strejček.

Pod novou podobu finančního dohledu by se nepodepsal ani Jan Březina z KDU-ČSL: „Nová pravidla finančního dohledu signalizují, že nad ekonomickou svrchovaností státu se začíná smrákat. V případě rozdílného vidění situace nadnárodní orgány dohledu ty národní jednoduše převálcují.“

Naopak návrh, který bývá v rámci EU označován jako revoluční, podpořili sociálnědemokratičtí europoslanci, přestože i oni připouštějí, že je spojen s určitými problémy. „Z čistě odborného hlediska není tvar nových regulačních orgánů a jejich pravomocí úplně bez problémů. Jejich pravomoci se budou totiž překrývat s národními orgány. Také to, že nevznikl jednotný dozorový orgán, považuji za nepříliš šťastné,“ uvedl sociálně-demokratický představitel Jiří Havel.