Evropa si s modifikovanými plodinami neví rady, dohoda je v nedohlednu

Brusel – Ministři zemědělství sedmadvacítky se v Bruselu neshodli na systému povolování geneticky upravených plodin. Ten současný funguje už 12 let a nevyhovuje situaci, kdy se na trhu objevuje čím dál více produktů genetického inženýrství. O novém systému se ale v EU zatím jen planě debatuje. Evropská komise navrhuje, aby jednotlivé země rozhodovaly o případném pěstování takzvaných GMO samy, řada z nich ale chce, aby k tomu dala souhlas celá unie. Kvůli evropské blokádě GMO přitom hrozí unii sankce od Světové obchodní organizace.

Kvůli tvrdým odpůrcům GMO v unii, jakým je například Rakousko, se EU nikdy nebyla schopná na povolení plodin shodnout. Stalo se tak jen dvakrát v historii, přičemž v případě sporů členských států nakonec musela rozhodnout Evropská komise.

Proto také Brusel přistoupil k jinak velmi neobvyklému kroku a pravomoc rozhodovat o osudu GMO navrhl vrátit jednotlivým zemím. Pokud by ministři zemědělství komisní návrh schválili, mohlo by to vést k nárůstu produkce geneticky modifikovaných plodin v zemích, které je už pěstují, jako jsou Španělsko či Česká republika. Naopak země jako Itálie či Rakousko, které k nim zaujímají dlouhodobě skeptický přístup, by je mohly zcela zakázat.

Video Evropa neví jak na GMO
video

Evropa neví jak na GMO

Evropská sedmadvacítka se ovšem není schopná shodnout v případě GMO ani na tom, zda mají dosavadní pravomoc Bruselu získat členské státy. „Evropa není ve světě osamocená a musí čelit velkým zemědělským mocnostem, jakými jsou například Spojené státy, Kanada, Čína či Brazílie. Bylo by zvláštní, kdybychom v případě tohoto problému neměli jednotnou pozici,“ řekl italský ministr zemědělství Giancarlo Galan.

Evropané GMO nevěří

EU je vůči GMO kvůli nedůvěře veřejnosti a kampaním zelených aktivistů nejodmítavější oblastí světa, přestože komise a další instituce opakovaně poukazují na neexistenci důkazů o jejich rizicích. Proti unijním dvěma bylo ve světě schváleno plných 150 modifikovaných plodin. Loni se GMO v Evropě pěstovaly na necelých 100 tisících hektarech, hlavně ve Španělsku, ve srovnání se 134 miliony hektarů na celém světě.

Pro unii má její roztříštěnost v názoru na GMO velmi neblahé praktické důsledky. Loni kvůli tomu propukla v evropské sedmadvacítce krize, která ohrozila farmáře nedostatkem krmiv. V nich je EU závislá na dovozu z USA, ten však často obsahuje stopy geneticky upravené sóji.

EU by mohly stihnout sankce od Světové obchodní organizace, která už v roce 2006 vyhověla stížnosti USA proti faktické evropské blokádě GMO a kvalifikovala ji jako vědecky nepodloženou.