Reportéři ČT: Pražský okruh stál o miliardu víc, než měl - a zbytečně

Praha - Sedm dní využívají řidiči novou část Pražského okruhu a už se objevují první důkazy o tom, že na stavbě se utrácely peníze přinejmenším sporným způsobem. Dvě ze tří firem, které Pražský okruh stavěly, původně nabídly ještě nižší cenu, než byla ta odhadní. Jenže podle zpráv, které mají Reportéři ČT k dispozici, začalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) následně připravovat změny: Dodatečně se měnilo technologické vybavení tunelů a postavil se zbytečný odstavný pruh. To všechno za více než jednu miliardu korun, jen technologické vybavení v tunelech přišlo na 692 milionů korun.

Pražský okruh je jednou ze staveb, na níž je možné dokázat, jak se silnice v České republice předražují a jak na to má přímý vliv plánování a příprava ze strany Ředitelství silnic a dálnic. Stačí se podívat na soutěže na stavební firmy.

Soutěže na stavební firmy - tři úseky tři různé soutěže

Video Podivná výměna libereckého majetku
video

Podivná výměna libereckého majetku

ŘSD rozdělilo tuto část okruhu Prahy na tři úseky, tři soutěže. První dva tendry vedl dálniční ředitel Petr Laušman. Do prvního tendru jich šlo osm: Projektant odhadl cenu stavby na 10 miliard, ale sdružení vedené Strabagem slíbilo cenu o dvě a půl miliardy nižší. V druhé soutěži bylo 7 účastníků a firma Skanska srazila cenu z necelých dvanácti miliard na pět. Pak se ale něco změnilo. Ministr Řebíček dosadil na dálniční ředitelství Alfréda Brunclíka a v třetím tendru už byli jen tři zájemci a cena nabízená stavebními korporacemi se nesnižovala, ale naopak rostla.

Třetí tendr pak vyhrály Dálniční stavby Praha (DSP), které v té době sponzorovaly motocyklové závodění nevlastního syna ředitele silnic a dálnic Brunclíka. Závodník se jmenuje Miloš Čihák. Peníze panu Čihákovi na motorky posílalo také Eltodo, firma, která pak na obchvatu Prahy budovala veškerou technologii. Eltodo se k možnému střetu zájmů nevyjádřilo. Jen uvedlo, že většinou jim práci nezadávalo přímo ŘSD, ale stavební firmy. Bývalý ředitel Brunclík střet zájmů důrazně odmítl s tím, že Eltodo i DSP sponzorovaly jeho syna už před tím, než on přišel na dálniční ředitelství a jejich sponzoring jen pokračoval.

Po rozdaných zakázkách se začalo pracovat na změnách projektů

Ředitelství po rozdaných zakázkách přišlo s návrhy, které stavbu jižního obchvatu Prahy výrazně prodražily, a to o miliardy korun. Se stavebními firmami Skanska a Strabag začalo měnit projekty. Hned po úspěšných soutěžích na stavitele státní investor oznámil, že změní technologické vybavení v tunelech, a to stavbu prodraží o 692 milionů korun.

ŘSD najednou přichází s nápadem tunel Cholupice zvětšit. Jednu troubu o 15 centimetrů a druhou, dvoupruhovou o 75. Obrací se proto na firmu Cityplan, aby posoudila bezpečnostní rizika ve všech tunelech a na mostech. Cityplan návrhy podpoří jen částečně - a to rozšířenío 75 centimetrů v jednom tubusu - Státní dálniční investor za takové rozšíření zaplatí firmě Skanska 735 milionů korun.

Jen pro představu

Za 735 milionů dnes můžete postavit třeba moderní ústavy pro čtyři stovky nesoběstačných seniorů, jako je Domov Sue Ryder. Nebo vybudovat 18 mateřských školek pro 1 800 dětí.

Firma doporučila rozšíření tunelové trouby o těch 75 centimetrů a mimo jiné navrhla, aby při mimořádné události jezdily v původně jednosměrném tubusu auta tam i zpátky ve čtyřech úzkých pruzích. To ale podle Přibyla odporuje všem předpisům, které jsou známy v Evropě.

Tento návrh, jak řadit auta při nouzovém režimu, nakonec padl. Odborníci, jako profesor Přibyl, to silničářům rozmluvili. Nápad utratit třičtvrtě miliardy nicméně zůstal. ŘSD dál trvalo na rozšíření tunelu o třičtvrtě metru.

Ředitelství silnic a dálnic

0Změny byly vyvolány změnou ČSN a Evropskou směrnicí z roku 2004. Dále pak byly zohledněny provozní zkušenosti ŘSD z dálničních tunelů Valík, Panenská a Libouchec.


Podle Pavla Přibyla z ČVUT se obavy z evropské směrnice nepotvrdily, v podstatě k žádným podstatným změnám nedošlo. Nicméně přesto ředitelství zaplatilo dalších 735 milionů za rozšíření Cholupického tunelu. Ve směru z dálnice D1 na D5 je tak širší o 75 centimetrů. (Rozšíření tunelu mělo podle prvních odhadů stát 358 milionů korun, jeho cena se ale nakonec zvedla o sto procent na už zmíněných 735 milionů.)

Kromě tunelu Cholupice se měl zvětšit i tunel Lochkov, ale nestalo se

Celý plán s rozšířením tunelu Cholupice má jednu nepochopitelnou slabinu. Pokud se podíváme na druhou stranu, kam obchvat pokračuje, uvidíme tam dva podobně dlouhé tunely, které mají ale jeden zásadní rozdíl. Tam Ředitelství silnic a dálnic nechalo jeden tubus užší a ani ho nenapadlo z bezpečnostních důvodů rozšiřovat. Nicméně firma Cityplan posuzovala oba tunely na obchvatu a samozřejmě navrhla kvůli bezpečnosti rozšířit oba stejné tunely, tedy i tunel Lochkov.

V roce 2008 jsme se na změny v tunelech zeptali i tehdejšího generální ředitele ŘSD Alfréda Brunclíka: „Rozšiřuje se o 75 centimetrů, a to proto, že se přepočítaly dopravní zátěže, a zjistilo se, že dopravní zátěž tam bude mnohem větší než na protějším kopci.“ Nicméně podle dostupných informací Reportérů ČT tunel Cholupice, který ŘSD nechalo rozšířit, nebude mít větší dopravní zátěž než tunel Lochkov. V rozšířeném tunelu má jezdit 60 900 aut denně, v tom, který zůstal úzký, aut víc - 62 300.

A v jakém stavu tedy našli obchvat řidiči? Za normálního provozu úpravy nepoznají. Do odstavného pruhu, který je široký jeden a půl metru, odstavíte auto jen s velkým rizikem – ono se tam totiž nevejde. Na protějším kopci pak najdete tunel beze změn, dokonce úplně bez odstavného pruhu.

Podle kritiků jsou takové úpravy projektu jen snahou ŘSD zvýšit objem práce a firmám tak zaplatit víc peněz. „Vítěz to vysoutěžil za cenu, za kterou už se mu to pak nechtělo stavět. Čili hledal se způsob, jak přes více práce navýšit rozpočet toho projektu, a toto byla cesta, která byla poměrně křečovitě zdůvodňována bezpečnostní,“ tvrdí Aleš Kuták (SZ), bývalý náměstek ministra životního prostředí.

Ředitel Skansky Dan Ťok se brání. „Jestliže se na žádost zákazníka, v tomto případě ŘSD, měnil objem zakázky, znamenalo to pro nás, že jsme měli větší tržby, ale nikoliv větší zisk.“ Sám ministr Bárta považuje pražský obchvat za předražený a jeho resort ještě stále vyjednává o tom, kolik přesně firmám za Pražský okruh zaplatí.