Politici škrtají a škrtají, ale na sebe nějak pozapomněli

Praha - Státní rozpočet potřebuje ušetřit. Nová vláda se do škrtů vrhla přímo po hlavě a začíná opravdu konat. Nicméně ve společnosti to přímo vře, neboť státním zaměstnancům se nelíbí výše škrtů. Druhou stranou mince je i to, že platy jim proškrtávají ti, kteří by sami měli jít příkladem. Avšak sami poslanci se do první linie úspor rozhodně nehrnou. Sice si snížili platy, ale náhrady, o kterých se mluvilo již před volbami, zůstaly beze změn. Ty se mohou vyšplhat až na dalších 43 tisíc korun.

Poté, co si lidé spočítali, o kolik přijdou, vyšli minulý týden do ulic. A nebylo jich málo - byla to největší protivládní demonstrace od roku 1994. Stát totiž chce svým zaměstnancům v příštím roce dát na platy o 11,5 miliardy míň. Většině lidí ze státního sektoru by tak výplatní páska pohubla o 10 procent.

Ladislav Tajovský, katedra hospodářských dějin, VŠE

„Když stát má začít šetřit, tak musí začít u těch, kdo jsou u něj zaměstnáni.“

Bez větší újmy tak díky výjimkám vyváznou jen učitelé, soudci, policisté a ti, co si vyjednají individuální bonus. Manažeři si tak u ostatních budou muset vybrat - buď sníží platy všem, nebo některé vyhodí. Dalším problémem je podle komentátora Jana Macháčka i fakt, že vláda nechává státní zaměstnance v nejistotě: „Oni říkají, snížíme vám 10 procent příští rok. Ale co to znamená, ty platy zůstanou takhle nízké do roku 2015 nebo do roku 2020?“ 

Jaromír Drábek /TOP 09/, ministr práce a sociálních věcí

1„Ta úspora bude skutečně rozhodnutím, manažerským rozhodnutím v jednotlivých resortech. To znamená kombinací snižování počtu zaměstnanců a případného individuálního pohybu v platech jednotlivých zaměstnanců.“


Úřady práce tak podle všeho zaplaví tisíce bývalých státních úředníků. Rvačka firem o ně se ale podle odborníků nestrhne, neboť státní úředníci mají obecně v soukromém sektoru špatnou pověst. „Privátní sféra vnímá státní zaměstnance víc jako úředníky než jako zákaznicky orientované manažery. Ten všeobecný předsudek je, že tempo a tlak na výsledek není ve státní správě takový, jako je v komerční sféře,“ vysvětlil headhunter Jan Bubeník. 

Škrty přitom vyvolávají vášně i proto, na koho zacílily a na koho ne

„Oni nadále budou létat zadarmo, jezdit autobusem zadarmo, vlakem zadarmo,“ připomíná Jan Macháček s tím, že právě tady by měl stát začít šetřit, pokud chce po lidech, aby si utahovali opasky. Jinak si to lidé podle něj asi jen těžko nechají líbit. 

Nicméně i ústavní činitelé se chtějí uskromnit, letos jim platy spadly o čtyři procenta a mají ještě o dalších pět procent. Poslanec s příjmem 59 tisíc hrubého tak od příštího roku přijde o 2 950 korun měsíčně. Stále si ale užívají velkorysých náhrad, které dnes můžou vyšplhat až na dalších 43 tisíc korun. Ty redukovat nechtějí vůbec, jen zdanit. „Nedávno soud rozhodl, že náhrady jsou součástí platu, takže to není nic, co by mohlo někoho iritovat. Občany iritují jiné věci, ale rozhodně tyto ne. Tyto otázky vyvoláváte stále jenom vy nesmyslným způsobem.“ Taková byla reakce pro pořad 168 hodin od poslance ČSSD Stanislava Křečka. 

Náhrady v praxi vypadají i takto: Komunista Miroslav Opálka inkasuje na cestovné 34 tisíc korun. Přesto rád, na účet sněmovny, přicestuje z Ostravy do Prahy letadlem. Ministru kultury Jiřímu Besserovi zase stát platí 21 tisíc měsíčně za pronájem kanceláře v Berouně, která patří jeho známým a zároveň sponzorům TOP 09. „V Berouně po 53 letech života a 16 letech starostování a předtím 11 let působení jako stomatolog, není moc lidí, se kterými bych se neznal,“ reagoval pro 168 hodin sám ministr Besser. 

Stát tedy šetří hlavně na občanech. Vedle nižších platů nebo znevýhodněného stavebního spoření stoupnou od příštího roku i regulované nájmy – v průměru o 16 procent. A hrozí i elektřina – až o 20 procent.