Zvyšte firmám daně, tlačí unie na Irsko

Brusel - Evropští politici tlačí na Irsko, aby zvýšilo svou daň z firemních zisků, která je zde po Bulharsku a Kypru nejnižší v celé Evropské unii a byla hlavním nástrojem irského ekonomického zázraku 90. let. Využívají toho, že Irsko musí nést obrovské náklady na sanaci bank, sázejí na to, že země bude muset kvůli vysokému zadlužení požádat Brusel o pomoc a mají snahy podmínit ji právě zrušením nízké daně.

Irská sazba korporátní daně 12,5 procenta je pro Brusel a klíčové země západní Evropy už dlouho nesnesitelným trnem v oku. Brusel kvůli ní Irsko několikrát obvinila ze „sociálního dumpingu“ a hrozila odstřihnout zemi od evropských subvencí.

Irsko letos bude mít kvůli sanaci bank rekordní rozpočtový deficit nad 30 procenty ročního výkonu ekonomiky a jeho úroky z dluhopisů v obavách z rizika vzrostly na trojnásobek výnosů německých dluhopisů. Evropští politici tak už sázejí na to, že Dublin by mohl potřebovat pomoc z letos dohodnutého stabilizačního fondu, a přesvědčují irského ministra financí Briana Lenihana, aby neškrtal jen ve výdajích, ale zvyšoval i rozpočtové příjmy.

„Je neoddiskutovatelným faktem, že potom, co se stalo, Irsko nebude moci zůstat zemí s nízkými daněmi, ale stane se naopak zemí, která má v evropském kontextu normální daně,“ prohlásil v pátek evropský komisař pro ekonomiku a měnu Olli Rehn.

Prolomení lisabonských slibů

Pro Iry je to velmi citlivá politická otázka, protože když byli loni nuceni na druhý pokus schválit lisabonskou smlouvu, dostali slib, že jejich daňová suverenita bude zachována. Vláda se tak proti Rehnovým slovům o „normálních daních“ důrazně ohradila. „Vláda dávala vždy najevo že korporátní daň zůstane na 12,5 procenta,“ prohlásilo ministerstvo financí a označilo tuto daň za „základ irské průmyslové politiky“.

Ministři financí EU veřejně zdůrazňují, že je jen na irské vládě, jak dosáhne ozdravení veřejných financí. Množí se však informace o vzrůstajícím nátlaku. Belgický ministr financí Didier Reynders řekl, že on a další ministři EU se výslovně zmínili o firemní daní poté, co Dublin minulý týden oznámil, že záchrana bank bude stát až 50 miliard eur. Na nízkou irskou sazbu poukazovali zejména ministři Francie a Německa, zemí, které soustavně obviňují Dublin z fiskálního a sociálního dumpingu. Podle nich nízkou daní Irsko láká zahraniční investory na úkor ostatních zemí, zatímco země těží z regionálních fondů EU.

Švédský ministr Anders Borg, jehož země nyní EU předsedá, údajně irskému protějšku za zavřenými dveřmi řekl, že zemi scházejí daňové příjmy. Skupina německých poslanců Evropského parlamentu minulý týden podle webu IrishCentral.com prohlásila, že irská daň z firemních zisků se bude muset zvýšit téměř na dvojnásobek, pokud má Irsko dostat od EU nějakou pomoc.

Za deset let do roku 2006 přispěla nízká firemní daň v Irsku k vytvoření milionu nových pracovních míst, do země, která vždy trpěla emigrací, nasála velký počet pracovních sil a růst, který podnítila, prudce zvýšil životní úroveň. Přispěla ale také k úvěrovému a realitnímu boomu, který skončil krachem a krizí v roce 2008. Podle ekonomů však hlavní příčinou této bubliny byla strukturální vada eura - nevhodně nízké úrokové sazby eura pro okrajovou zemi se silným ekonomickým růstem a tím i s vyšší inflací.