Británie propustí skoro půl milionu státních zaměstnanců

Londýn - Britský ministr financí George Osborne představil plán boje s největším schodkem od druhé světové války. Do pěti let ho chce stlačit z jedenácti procent HDP na jedno procento, ušetřit chce 83 miliard liber. Bude to ale bolet. O práci má v příštích čtyřech letech přijít až 490 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Kterých pozic se to bude týkat, ale zatím ministr neupřesnil. Úředníky, kteří o svá místa nepřijdou, čeká zmrazení platů.

Britský deficit státního rozpočtu nabobtnal na 155 miliard liber a nyní je potřeba ho dostat zpět pod kontrolu. Osborne proto přišel s nejpřísnějšími opatřeními za posledních třicet let. V Británii porostou daně a občany čekají i drastické škrty. Jednotlivé vládní resorty budou muset během příštích čtyř let osekat své rozpočty v průměru o 25 procent. Škrty ovšem nejsou zcela plošné, například armáda bude muset ušetřit jen 8 procent. Naopak plnou čtvrtinu chce Osborne ukousnout z rozpočtů ministerstva spravedlnosti a zahraničí. O práci kvůli tomu přijde zhruba 10 procent státních zaměstnanců, ministerstva totiž nemají mnoho možností šetřit jinde než na mzdových nákladech. Platy těch, kteří o práci nepřijdou, zůstanou na další dva roky zmrazené.

Ministr financí George Osborne

„Dnešek je dnem, kdy Británie poodstoupila od hrany propasti a postavila se účtům z dluhové dekády. Čeká nás těžká cesta, ale povede k lepší budoucnosti.“

Video Škrty na britský způsob
video

Škrty na britský způsob

Šetřit Osborne chce také na sociálních dávkách. Další miliardy mají do státního rozpočtu přinést nové poplatky, které chce vláda uvalit na všechny bankovní operace. Uskrovnit se bude muset i mediální společnost BBC. Její rozpočet se během následujících šesti let sníží o 16 procent. Výměnou za to ale zůstane zachován dosavadní princip výběru koncesionářských poplatků. A o část financí přijde také královna. „Tohle není jen cvičení v šetření. Je to nutnost. Bojujeme s největším schodkem rozpočtu od druhé světové války,“ upozornil premiér David Cameron.

Na zadní se staví opozice i občané

„To, co chce vláda udělat, je nezodpovědné a riskantní hazardování s naší ekonomikou,“ zdůraznil předseda opozičnich labouristů Ed Miliband. Dluhy přitom extrémně narostly právě za vlády labouristické strany - mimo jiné kvůli výdajům na válku v Iráku nebo záchranu britských bank z finanční krize. Do ulic už na protest proti úsporám vyšli také první demonstranti. Jsou mezi nimi dělníci, učitelé i sociální pracovníci.

Ekonomové se v názoru na úspory rozcházejí. Jedna skupina tvrdí, že drastický zásah proti narůstajícímu deficitu je nevyhnutelný. Druhá skupina poukazuje na to, že úspory a propouštění mohou srazit britskou ekonomiku zpět do recese, ze které se vymanila teprve před nedávnem. Ještě v prvním čtvrtletí letošního roku se tamní ekonomika meziročně propadla o 0,3 procenta.

O práci by podle ekonomů mohlo přijít také až půl milionu lidí v soukromém sektoru, a to zejména v oblastech, které jsou úzce svázány s veřejnou sférou.

Británie šetří
Británie šetří