Zlatá horečka komplikuje život bankám, už nemají kam dát zlaté cihly

Praha – Už tisíce let je zlato symbolem bohatství a přepychu. Vždycky bylo kovem králů a zámožných obyvatel. Investoři si to uvědomují, a proto kov skupují ve velkém. Poprvé v historii je tak v rukách drobných klientů více zlata, než vlastní centrální banky. Soukromníci jsou majitelem 30 tisíc tun zlata. Banky si ale začínají lámat hlavu, kam vzácný kov vkladatelům uložit.

Šestinu světového zlata třímají v rukou soukromníci

Soukromníci už drží šestinu světových zásob zlata. Ohromný zájem se odráží i v ceně. Na začátku října se cena unce vyšplhala na historických 1 320 dolarů. „Bohatí často reagují na ekonomické problémy tím, že koupí pruty zlata. A po celá staletí fungovaly jako měna, žádné bankovky. Jeden čas se sice směňoval americký dolar za zlato, ale v roce 1971 ho zasáhla vysoká inflace, a byl konec zlatého standardu,“ tvrdí Felicia Tailor ze CNN.

Americké banky už zlatou horečku nezvládají. Třpytivý kov nemají totiž kam ukládat. Ukázkovým příkladem je JP Morgan. V 90. letech banka zakonzervovala svůj podzemní trezor a teď ho musí oživit.

Joe Battipaglia, analytik firmy Stifel Nicolaus

„Všechny země rozvíjejících se trhů zvyšují své zlaté rezervy. Snaží se totiž diverzifikovat od dolaru a zlato je dobrý způsob.“

První velká civilizace, která ocenila lesk a krásu zlata, jsou starověcí Egypťané. Ve žlutém kovu viděli odraz slunce a své bohy. Nejznámějším výtvorem starověké civilizace je asi Golden Boy - tedy mladý král Tutanchamon. Jeho poddaní ho pohřbili ve zlaté rakvi a jeho obličej pokrývala zlatá maska.