Sněmovna má jasno - schodek bude v příštím roce 135 miliard

• Alžběta Vejvodová

27. 10. 201027. 10. 2010, 19:17|Zdroj: ČT24

Jednání ve sněmovně

Zdroj: ČT24

Praha - Rozpočet dostal v prvním čtení od poslanců zelenou. Stát by tak měl v příštím roce hospodařit se schodkem 135 miliard korun a defcit veřejných financí by se za tohoto předpokladu měl vyšplhat na 4,6 procenta hrubého domácího produktu. Rozpočet podpořilo všech 109 přítomných poslanců vládní koalice, naopak proti se postavili komunisté a sociální demokraté. Právě z úst zástupců ČSSD zaznívala na návrh rozpočtu největší kritika. Nelíbí se jim například to, že vláda pouze škrtá, avšak nesáhla po zvyšování daní. Pustili se také do snahy vlády prohlasovat čtyři zákony související s rozpočtem ve stavu legislativní nouze. Tento postup je sociální demokracie ochotná napadnout i u Ústavního soudu.

V prvním čtení se jednalo pouze o základních parametrech státního rozpočtu. Diskuse se táhla déle než pět hodin. Nakonec poslanci rozhodli o tom, že stát bude mít v příštím roce příjmy ve výši 1 044 miliard korun a výdaje 1 179 miliard korun. Schválené parametry státního rozpočtu se už nemohou měnit.

Petr Nečas, premiér

„Jsem velice rád, je to první krok ke schválení úsporného rozpočtu, který vytvoří možnost, aby Česká republika měla solidní pověst jako země, která snižuje rozpočtové schodky, a tímto krokem snižujeme zadlužování.“

Schválení parametrů rozpočtu ocenil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) i premiér Petr Nečas (ODS). Opozice mu vytýká, že rozpočet je postavený na přílišných výdajových škrtech včetně snižování sociálních dávek a platů státních zaměstnanců. Naopak by podle ní měla vláda zvyšovat daně bohatým. Kakousek na to opáčil, že vláda svým postupem plní to, co slíbila ve volbách. Jednoznačný přístup ke snižování deficitu podle něj neexistuje. „O míře přerozdělování rozhoduje společnost ve volbách. V koaliční vládě jsou politické strany, jejichž programy nepředpokládaly zvyšování daní, naopak počítaly se snižováním výdajů. Naší povinností je plnit tuto společenskou dohodu, která vznikla ve volbách,“ zdůraznil Kalousek.

Škrty budou bolet, šetřit se ale musí

Škrty, se kterými vláda počítá, aby dostála schválenám parametrům, budou bolestivé, jsou však nutné. „Čelíme tímto rozpočtem i důsledkům ekonomické krize. To, co je podstatné, je to, že se dlouhodobě musí řešit otázka zadlužování v České republice. Tady je třeba říci, že i mimo ekonomickou krizi má deficit významnou strukturální složku,“ poznamenal na úvod dnešní schůze Poslanecké sněmovny premiér Nečas. „Dlouhodobá konsolidace veřejných financí je možná pouze cestou reforem,“ dodal.

Ke konci příštího roku by měl celkový státní dluh dosáhnout 1482,5 miliardy korun, což představuje necelých 39 procent HDP. „Jde o relativně nízkou hodnotu zadlužení a absolutní číslo nás nemusí děsit,“ uvedl Kalousek. Trend je ale takový, že nyní poloplná sklenice by podle něho mohla brzy začít přetékat. Faktem ovšem je, že ani razatní úspory se neobejdou bez dopadů na ekonomiku. „Je jednoznačné, že zpětné efekty do ekonomiky budou,“ potvrdil ekonom VŠE Martin Janíčko. Spočívat budou například v tom, že reformy přiškrtí kupní sílu obyvatel, což by se mohlo odrazit na růstu českého hospodářství.

Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD

„Je to jeden z nejhorších zákonů o státním rozpočtu, který jsme tady měli. Má třetí největší schodek v historii země a v tuhle chvíli je to rozpočet, u kterého předpokládáme negativní vliv na hospodářský růst v roce 2011.“

Návrh rozpočtu počítá s výraznými škrty v sociální oblasti - sníží se řada sociálních dávek, třeba i státní podpora stavebního spoření. O deset procent mají klesnout platy státních zaměstnanců. Sociální příplatek pro nejchudší rodiny se zruší úplně, třináctitisícové porodné se bude vyplácet jen někomu, a to pouze na jedno dítě. Zákon ruší daňové osvobození některých energetických zdrojů, jako jsou malé vodní elektrárny, fotovoltaické elektrárny, nebo naopak zavádí v příštím roce takzvanou povodňovou daň. Politickým stranám klesnou příspěvky o pět procent.

„Porodné je typická sociální dávka, která byla určená pro všechny, byť jsme bohatá a šťastná země, tak nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit sociální dávky pro všechny,“ řekl k tomu Kalousek.

Ekonomové se v názorech na rozpočet rozcházejí

Vláda odvedla dobrou práci

„Já si myslím, že je to ekonomicky přijatelný rozpočet. Reformní být ani nemůže. Doba, která zbývá do konce roku, je tak krátká, že by ani nebylo možné provést nějaké reformy. Další rozpočty budou muset být konstruovány odlišně a budou muset odstartovat reformy,“ řekl ČT24 analytik ČSOB Petr Dufek.

ČSSD má pravdu, vláda měla zvýšit daně

„Všichni by se na tom měli podílet. Když jsme v recesi, máme vyšší participaci - a nejenom střední a nižší vrstvy, ale i vyšší vrstvy,“ prohlásil ekonom VŠE Martin Janíčko. Sociálním demokratům dává za pravdu i v oblasti zdanění hazardních her. „Zdaňování spotřeby, která není úplně nutná z hlediska společenské poptávky, to je opatření, které mělo být alespoň podle mého názoru přijato,“ dodal.

Opozice se bouří proti legislativní nouzi

Aby měl vládní návrh rozpočtu vůbec smysl, je zapotřebí, aby legislativním procesem prošly také čtyři zákony, které s rozpočtem souvisejí a zakotvují do legislativního rámce potřebné škrty. Protože se vláda obávala, že běžnou cestou by se schválení těchto zákonů nemuselo stihnout do konce roku, požádala včera sněmovnu o jejich projednání v režimu legislativní nouze. Pokud by k jejich schválení včas nedošlo, hrozily by podle premiéra Nečase hospodářské škody až v řádu desítek miliard korun.

Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD

„O reformách se špatně diskutuje ve stavu legislativní nouze. To je skutečně úplně to nejhorší prostředí, ve kterém můžete vést rozumnou věcnou debatu s opozicí. Ve stavu legislativní nouze to prostě nejde!“

Opozice krok vlády nicméně kritizuje, protože podle ní jde o zneužití institutu legislativní nouze, a zvažuje, že takto schválené zákony pak napadne u Ústavního soudu. Nehodlá ovšem zemi vystavit nebezpečí rozpočtového provizoria tím, že by nepodpořila rozpočet. „I když ČSSD s tímto návrhem zákona nesouhlasí, tak nebudeme podnikat kroky, které by vedly k tomu, že rozpočet nebude přijat do konce letošního roku,“ prohlásil dnes v Poslanecké sněmovně Sobotka.

Proti ČSSD se v otázce legislativní nouze staví ekonomové. „Rozpočet, který není podložen legislativně schválenými vstupy, vyvolává oprávněné otazníky. Já legislativní nouzi z hlediska ekonomického shledávám jako nevyhnutelnou, což je dáno časovou tísní,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 člen NERVu Michal Mejstřík. Naopak na stranu sociálních demokratů se v této otázce i v otázce škrtů staví odbory. „Já jsem přesvědčen o tom, že parametry tohoto rozpočtu jsou problematické. Mně vadí, že rozpočtu nepředchází seriózní ekonomická diskuse. Nebavíme se o tom, co způsobí škrty,“ podotkl ekonomický poradce ČMKOS Jaroslav Ungerman.

Senát by přitom mohl zákony ke snížení rozpočtových výdajů v příštím roce schvalovat do půlky listopadu, tedy možná ještě v předvolebním složení, pokud jej vláda požádá o jejich zkrácené projednání. Dosud tak ale neučinila, doplnil předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).