Brusel - Lídři členských států eurozóny dnes na mimořádném summitu v Bruselu znovu hledají definitivní řešení dluhové krize. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se v noci na dnešek po mnoha hodinách jednání dohodli na společném postoji. Jejich dohoda, jejíž podrobnosti ale nebyly zveřejněny, údajně obsahuje i zahrnutí soukromého sektoru. Agentura Reuters dnes navíc informovala, že zvažovaná nová daň pro evropský bankovní sektor nebude součástí nového záchranného balíku pro Řecko. Podle zdrojů ČTK eurozóna nejspíš umožní zpětný odkup řeckých dluhopisů prostřednictvím současného záchranného fondu (EFSF).
Eurozóna se sjela do Bruselu, řešení krize nabídne Německo s Francií
Nový záchranný balík by měl podle předběžných dohod doplnit ten stávající v celkové výši 110 miliard eur, na kterém se eurozóna a Mezinárodní měnový fond dohodly už dříve. Řecko totiž bude potřebovat dalších asi 120 miliard eur, aby splnilo své závazky vůči věřitelům. Otázkou, která zatím stále budila rozpory, bylo to, jak do nové pomoci zapojit soukromý sektor. Problém je mimo jiné s tím, že poskytnutí nových peněz pro Řecko může mít řadu technických, ale i právních překážek.
„Nechci, aby kdokoliv podléhal nějakým iluzím. Situace je skutečně velmi vážná a bude od každého státu na summitu vyžadovat maximální zapojení,“ varoval evropské lídry už ve středu v až neobvykle ostrém vyjádření šéf Evropské komise José Barroso.
Do řešení krize nově i s privátním sektorem?
Na rozdíl od loňské záchrany chce eurozóna tentokrát do pomoci Řecku zapojit i soukromé investory. Jde především o snahu Německa a Nizozemska, jejichž politici nechtějí, aby značnou finanční zátěž celé operace nesli opět jen daňoví poplatníci. Proti oběma zemím ovšem stojí Evropská centrální banka.
Druhým krokem, na němž by se mohla eurozóna dohodnout, je vytvoření nové úvěrové linky. Ta by měla fungovat v rámci současného záchranného fondu eurozóny (EFSF). O půjčky by mohly žádat především státy, kde hrozí rozšíření dluhové krize, v současnosti například Španělsko či Itálie.
Nový plán pro Řecko nemá obsahovat zvažovanou daň pro banky
Zvažovaná nová daň pro evropský bankovní sektor nebude součástí nového záchranného balíku pro Řecko, jak s odvoláním na unijní zdroje uvedla agentura Reuters. „Měli byste předpokládat, že nebude bankovní daň,“ prohlásil pro Reuters zdroj, který také dodal, že s touto pozicí souhlasil i šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet.
Původně se zvažovalo, že získané peníze z této daně by mohly být použity na snížení řeckého dluhu. Zdroj z eurozóny odhadl, že daň na všechny banky v eurozóně (ať jsou vystaveny rizikům řeckého dluhu či nikoli), by přinesla během tří let 30 miliard eur.
Pravděpodobnější je tak právě zpětný odkup řeckých dluhopisů prostřednictvím 750miliardového záchranného fondu, jehož velikost se bude možná zvyšovat. „Pravděpodobně by fond nakupoval řecké státní dluhopisy s určitou prémií vůči tržní ceně. Nicméně investoři, kteří by prodávali tyto dluhopisy, by realizovali určité ztráty. To by znamenalo právě zapojení soukromého sektoru,“ uvedl analytik společnosti Patria David Marek.
GALERIE
videogallery_000130736