Čína – investiční ráj, nebo peklo?

Praha – Navzdory hospodářské krizi, která se v posledních dvou letech prochází většinou zemí světa, čínská ekonomika stále roste. Čínské firmy skupují kdysi slavné americké i evropské značky, které krize položila. Investoři z celého světa včetně České republiky se k druhé největší ekonomice světa upírají s nadějí na lepší zítřky. Ředitel Euročínského centra pro mezinárodní a obchodní vztahy David Gosset, který dnes vystoupil na pražském Čínském investičním fóru, ovšem varuje, že Čína má stále mnoho problémů, jež mohou zkomplikovat rozhodování investorů cílících na tuto zemi.

Čína podle Gosseta čelí celé řadě aktuálních výzev, jejichž vyřešení ji může pozvednout, ale také srazit na kolena. Čína musí například zmodernizovat svůj vzdělávací systém a také se postarat o to, aby měla skutečně nezávislé soudnictví. Musí zapracovat na budování sociální a zdravotní péče, což jí má pomoci zvládnout transformaci z centrálně plánovaného k tržnímu hospodářství. Nemalým problém je také silné znečištění životního prostředí, za které mohou zastaralé výrobní metody. „Čína platí vysokou cenu za svůj rychlý ekonomický růst. 70 procent prostředí v Číně je znečištěno,“ upozornil Gosset.

Pokud se Číně podaří s těmito výzvami vypořádat, mohla by získat zpět svou pozici, která jí jako velké a nejlidnatější zemi světa patří. „Dnes čínská ekonomika představuje asi 8,9 procenta celkové ekonomiky světa. Před 32 lety, když se Čína rozhodla, že otevře své hranice vůči světu, čínské hospodářství představovalo zhruba procento světové ekonomiky. V 18. a 19. století Čína reprezentovala 25 procent celkového hospodářského výsledku,“ upozornil Gosset. „V této perspektivě se Čína vrací k normálnímu stavu. Anomálie je posledních 100, 150 let, protože Čína nechytila vlak průmyslové revoluce,“ dodal.

Video Rozhovor s Davidem Gossetem
video

Rozhovor s Davidem Gossetem

Čína - ekonomické strašidlo?

0Ekonomický boom Číny má ale i stinné stránky. Řada podniků se obává toho, že je přivede k bankrotu levná čínská konkurence. „Záleží na tom, jaký postoj k tomu zaujmeme. Buď to přijmeme jako výzvu a začneme s Číňany spolupracovat, obchodovat a začneme jim konkurovat, nebo přijmeme to stanovisko, že se budeme před Číňany uzavírat, budeme se jim bránit, ale zároveň si myslím, že se odstavíme sami na vedlejší kolej,“ míní odborný asistent Katedry světové ekonomiky VŠE Pavel Žamberský.

Důvody obav z čínského boomu je ale třeba spatřovat i v politické oblasti. Podle Gosseta si tuto asijskou zemi lidé často představují jako Sovětský svaz s nízkým stupněm svobody. Opak je ale pravdou. „Nikdy předtím v historii Číny se jednotlivci v této zemi netěšili takovému stupni svobody jako nyní,“ zdůraznil Gosset.

Čína výzkumným střediskem světa

Dlouhá léta se na Čínu nahlíželo jako na továrnu s levnou pracovní silou. Nyní se země už naplno vrhla i do výzkumu. Na jejím území je asi 50 středisek podobných americkému Silicon Valley. „Každé z těchto středisek má svou technologii, ať už je to ekologická energie, křemík, nebo optické systémy, a každá tato technologie s sebou nese velké množství patentů a technologických řešení, které jsou registrovány v Číně,“ připomněla výkonná ředitelka CEIBS Anette Nijsová.

Čínský hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2009 o 8,7 procenta a podle Světové banky může země s nejméně osmiprocentním růstem počítat i letos. Čína ale v poslední době čelí kritice dalších předních hráčů světové ekonomiky z toho, že úmyslně podhodnocuje svou měnu, aby poskytla neférovou výhodu svým exportérům.

V čínské ekonomice i jejím zahraničním obchodě stále hraje velkou roli stát. Zářným příkladem je kontrakt na dodávku airbusů za 14 miliard dolarů, který minulý týden dojednal čínský prezident Chu Ťin-tchao přímo se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym. To podle Žamberského není standardní postup.