Čína nachází ropnou alternativu ve zkapalněném uhlí

Peking - Energetická spotřeba Číny rok od roku roste. V září dokonce spotřebovala rekordních 24 milionů tun ropy. Země proto hledá alternativní zdroje, neboť přírodní zásoby nejsou věčné. Čína je například druhým největším dovozcem ropy - podle odhadů společnosti BP světové zásoby vydrží ještě dalších 40 let.

S rostoucí poptávkou ropy hledají čínští inženýři alternativy, jak se vyhnout nedostatku tohoto paliva. Východisko vidí v uhlí, jeho zásoby totiž vydrží ještě po staletí. V Ordosu v čínské autonomní oblasti Vnitřního Mongolska uhlí zkapalňují a vyrábí z něj naftu.

Na každý den Čína potřebuje sedm milionů barelů ropy, přitom Ordos dokáže vyrobit jen 20 tisíc tun. Navíc proces je poměrně složitý - vodní pára působí pomocí katalyzátoru na uhlí, které postupně zkapalní. „V naší výrobní lince můžeme zatím dosáhnout výkonu jednoho milionu tun ročně. Chceme ale víc - 30 milionů tun,“ říká generální ředitel pobočky Shenhua Zhang Jiming.

Zhang Jiming, generální ředitel pobočky Shenhua

„Zásoby ropy mají svá omezení. Existuje jen velmi málo ropných zdrojů. Naproti tomu je tady mnoho těch uhelných. Takže v budoucnu, kdy začnou klesat zásoby ropy, tak se budeme muset spolehnout na uhlí. Proto naše cesta - zkapalňování uhlí - má smysl. Bude to jednou výhodné nejen pro Čínu, ale pro celý svět.“

„Pokud jde o rozvoj této metody do budoucna, tak ho hodně limituje nedostatek vody. Na jednu tunu ropy je potřeba asi 6 až 8 tun vody. V západní části Číny je jí už teď nedostatek,“ varuje hlavní inženýr čínského Výzkumného ústavu Shi Shidong.

Kromě velké spotřeby vody s sebou zkapalňování nese i další nevýhody. Vyplatí se totiž jen zemím s obřími uhelnými zásobami. Navíc příliš neuleví ani přírodě. Při výrobě uhelného benzínu se prokázalo, že ovlivňuje klima dvakrát více než ten klasický a uvolňuje mnohem víc oxidu uhličitého.