Cestovní ruch se konečně po krizi staví na nohy

Praha - Turistický ruch v letošním třetím čtvrtletí ožil, počet přenocování hostů v českých hromadných ubytovacích zařízeních vzrostl meziročně o 0,7 procenta na 14,1 milionu. Celkově přijelo o 2,7 procenta více hostů. Zahraničních turistů přibylo o sedm procent, domácích naopak přijelo o 0,9 procenta méně. Za úbytkem domácích hostů stojí především špatné počasí ve druhé polivině léta.

Ze zahraničí přijelo do Česka od začátku roku 5 milionů turistů, uvedla ředitelka odboru statistiky obchodu a cestovního ruchu Českého statistického úřadu Alena Hellerová. Nejvíce jich do ČR zavítalo z Německa, a to i přesto, že celkově Němců ve třetím čtvrtletí přijelo o 5 procent méně než loni. Stále větší zájem mají o Česko turisté z Ruska, kterých přibylo o 36,3 procenta. Američanů přijelo o 15,6 procenta více.

Hotely byly ve třetím čtvrtletí vytíženy zhruba ze 49 procent, oproti loňsku tedy zaznamenaly mírné zlepšení. Nejvytíženější byly pětihvězdičkové a čtyřhvězdičkové hotely, které v Česku nabízenou cenou úspěšně konkurují srovnatelným ubytovacím zařízením v zahraničí.

Nedařilo se ale kempům a chatovým osadám, kterým nepomohl ani nadprůměrně teplý červenec. Byl totiž vystřídán chladnějším počasím v srpnu spojeným s vlnou povodní, které postihly několik lokalit, kde se ubytovávají především domácí turisté. „Dobře zahájená sezona tak pro řadu provozovatelů těchto ubytovacích zařízení skončila právě v polovině,“ informoval ČSÚ.

Nejhorší má už český cestovní ruch za sebou

Krizi už ale podle odborníků cestovní ruch v Česku překonal a i v celoročním horizontu zaznamená růst. „V letošním roce předpokládáme určité zlepšení mezi 3 a 4 procenty v příjezdech do hromadných ubytovacích zařízení,“ podtrhl analytik společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek.

Podnikatelé v turismu si ale budou muset zvyknout na některé nové trendy, které změnily povahu jejich byznysu nejen v českém, ale i celosvětovém měřítku. Tím nejzásadnějším je zřejmě zkracování délky dovolené. „Lidé si rozkládají dovolenou na více částí, nečerpají pouze letní a zimní, ale využívají meziobdobí,“ vysvětlil Beránek. Vede je k tomu nejen snaha rozdělit si pracovní rok na více částí nebo těžkosti při domluvě delšího volna v zaměstnání. Podle Beránka za tím stojí také pokles významu ceny dopravy v celkových nákladech na dovolenou, což způsobil zejména rozvoj nízkonákladových leteckých společností.

Kemp
Kemp