Praha – Další nelehká jednání o rozpočtu, případných škrtech ve výdajích státu či zvýšení daní dnes vedli zástupci koaličních stran, ovšem bez konkrétního závěru. Lídři koalice ODS, TOP 09 a VV se dvě hodiny neúspěšně pokoušeli hledat cestu, jak ve státním rozpočtu na příští rok dosáhnout plánovaného schodku 105 miliard. Po jednání šéf sněmovního klubu ODS Zbyněk Stanjura zdůraznil, že existují dvě varianty změn DPH. V případě, že nebude sazba navýšena na 19 procent, ale pouze sjednocena na 17,5 procenta, jak se zatím plánovalo, bude třeba razantně škrtat ve výdajích státu. Druhá varianta počítá s navýšením DPH na 19 procent a vybrané výrobky, jako například knihy, mají v tom případě zůstat v desetiprocentní sazbě. Stanjura dodal, že zástupci K9 neměli dost času na to se dnes dohodnout.
K9 se zatím neshodla na rozpočtu. Čeká nás další zvýšení DPH?
Rozhodnutí zvýšit od příštího roku DPH na 19 procent by navíc znamenalo schodek státního rozpočtu jen ve výši 95 miliard místo nyní plánovaných 105 miliard korun v příštím roce, uvedl po jednání ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Výhodou by podle něj také byla eliminace schodku na důchodovém účtu.
Kalousek přijde ve středu s konkrétními variantami
Kalousek kabinetu ve středu předloží dvě varianty, první z nich ale počítá s dodržením nynějších koaličních dohod a je podle ministra financí „méně ambiciózní“. Rozpočtem se bude zabývat i úterní porada ekonomických ministrů. „Chceme si povídat, jaká je celková struktura a perspektivy ekonomiky. Ale samozřejmě rozhoduje vláda. Já předložím dvě varianty a logicky jako ministr financí bych si přál rychlejší snižování deficitu,“ zdůraznil ministr.
Vít Bárta, VV:
„Odmítáme, aby dopady zvýšení daní nesli jenom plošně občané. Chceme, aby se na tom podílely i vysokopříjmové skupiny, chceme, aby se na tom podílely i firmy a potom v takovém jaksi vyváženém pohledu se nebudeme bránit i tomu, aby rostlo DPH.“
Dodržení závazku z koaliční smlouvy přitom vládě komplikují nižší výběry daní. Už před schůzkou si zástupci koalice stihli vyměnit přes média protichůdné názory. Návrhy ministra financí odmítají Věci veřejné a jejich protinávrhy zase odmítají ODS a TOP 09.
Koaliční strany chtějí, aby se Česku podařilo dosáhnout v příštím roce snížení schodku rozpočtu o třicet miliard korun na plánovaný deficit 3,5 procenta HDP. Podle ministra financí Miroslava Kalouska se toho dá dosáhnout zvýšením daní, snížením dávek či škrty v jednotlivých resortech. Použít se prý musí všechny tři cesty.
Kde se bude škrtat?
ČT se podařilo získat nový nástřel úspor na rok 2012, ve kterém Kalousek navrhuje ve školství příští rok seškrtat čtyři miliardy. Tři týdny starý Kalouskův návrh chtěl přitom vzít školství přes devět miliard. Ministerstvo školství i přes Kalouskův ústupek tvrdí, že bude muset snížit platy učitelů.
Kalousek zmírnil škrty i pro další ministerstva. Obrana přijde příští rok o dvě miliardy a vnitro o miliardu korun. Nejvíc Kalouskovy ústupky zaplatí ministerstvo dopravy. To mělo podle tři týdny starého nástřelu získat na silnice, dálnice a železnice o 12 miliard víc. Místo toho ale bude chudší o víc než miliardu.
Ministerstvo financí se zatím nechce ke svému novému plánu rozpočtových škrtů vyjadřovat. Během příštího měsíce se totiž může ještě změnit.
Škrty by se tak měly nejvíce dotknout školství a dopravy, které vedou ministři VV. „Ty škrty nás hodně děsí. Musím přiznat, že mě osobně vyděsil rozpočet ministerstva školství, protože tam jsou ty škrty největší a výhled do roku 2014 je úplně šílený,“ uvedla místopředsedkyně VV Dagmar Navrátilová. Předseda VV Radek John k tomu řekl, že návrh rozpočtu považuje v současné podobě za katastrofu. Strana podle něj bude požadovat to, na čem se tři vládní strany domluvily v koaliční smlouvě, tedy dostatek peněz na stavby silnic a na školství.
Michal Babák, ekonomický expert VV:
„Rozhodně budeme podporovat škrty v jednotlivých resortech, ovšem nebudeme podporovat škrty tak, jak bylo připraveno v tuto chvíli ministrem financí, to znamená, že se dotknou především vládních priorit, tj. dopravní infrastruktury a školství.“
ODS sice tvrdí, že je připravená názory Věcí veřejných vyslechnout, do omezení škrtů se ale nehrne. Zvláště v oblasti dopravy se podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) obává, že by peníze nemusely být využity efektivně. „Na to, abych zajistil lepší a kvalitní služby státu, nepotřebuji donekonečna více a více peněz. To se ukázalo v minulosti jako neúčinné a vede to k opačným extrémům, to znamená k nárůstu byrokracie a korupci,“ podotkl Kocourek.
Výhrady k úsporám ale možná přijdou i z jiných rezortů. „Ta čísla, která byla k dispozici pro diskuzi mezi ministry, jsou velmi tvrdá, protože je potřeba celkově ušetřit oproti letošnímu roku dalších 30 miliard korun. Znamená to velmi výrazné seškrtání provozních výdajů,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) s tím, že jen jeho rezort by podle návrhu měl seškrtat provozní výdaje o čtvrtinu. „To je cíl, který je velmi těžko z roku na rok uskutečnitelný,“ míní Drábek.
Další třecí plocha – druhé zvýšení DPH
Spory lze čekat také u nových plánů na sjednocenou devatenáctiprocentní sazbu DPH. Její zavedení o víkendu připustil premiér Petr Nečas (ODS). Tím by ale došlo k porušení složitě vyjednaného dodatku koaliční smlouvy, ve kterém se strany shodly na sjednocené sazbě DPH ve výši 17,5 procenta.
Zvýšení daně z přidané hodnoty by pocítili všichni občané. Do nižší sazby totiž nyní spadají například potraviny, léky nebo bydlení. Ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) nicméně v rozhovoru pro ČT24 zdůraznil, že se zvýšení daně podle analýz nepromítne do zdražování stoprocentně. „Analýzy jsou podobné, jako byly při prvním zvýšení DPH. Tehdy se zdražovalo o čtyři procenta na devět procent a dopad tohoto administrativního opatření do cen potravin byl okolo jednoho procenta. Vycházejme z toho, že dopad může být 25procentní, ne stoprocentní,“ upozornil Fuksa.
Tomáš Zídek, náměstek ministra financí
„Každé malé zakolísání, každá politická chyba či selhání vlády má okamžitý dopad na zvýšení nedůvěry.“
ODS i ministerstvo financí se obávají, že by nedodržení výše schodku pod 3,5 procenta HDP, k čemuž se vládní strany zavázaly v koaliční smlouvě, mohlo ohrozit důvěryhodnost Česka na finančních trzích. To by mohlo vést k nárůstu úroků požadovaných z českých státních dluhopisů, a tedy i nákladů na obsluhu státního dluhu. To by samo o sobě vedlo k dalšímu zvýšení deficitu, a tudíž by to vyvolalo nutnost dalších mnohamiliardových škrtů.
Na našem webu v panelu „Exkluzivně na ČT24“ můžete diskutovat o rozpočtu, návrhu na změnu DPH a o všem, co se rozpočtové problematiky České republiky týká. Diskutujte v našem chatovacím okně.