Majitelé domů: Chceme možnost výpovědi bez udání důvodu

Praha - Majitelé domů a bytů sice považují navrhovanou úpravu nájemních vztahů v novele občanského zákoníku za krok správným směrem, změny jsou ale podle nich nedostatečné. Chybí jim například možnost vypovědět staré nájemní smlouvy bez udání důvodu, kritizují také automatický převod smlouvy na další osoby v domácnosti. Na tiskové konferenci to řekl předseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR Tomislav Šimeček. Sdružení také představilo vlastní návrhy, jak by se měla novela změnit. Věcné připomínky k předloze má i Sdružení nájemníků ČR. Jeho předseda Milan Taraba zároveň dodal, že pokud budou nátlaky majitelů domů pokračovat, nájemníci jsou připraveni obrátit se také k soudu do Štrasburku.

„Chceme možnost podávat výpovědi bez udání důvodu s dlouhou výpovědní lhůtou, aby měl nájemník možnost se přizpůsobit,“ uvedl Šimeček s tím, že výpovědní lhůta by mohla být asi dvouletá. Problém se týká hlavně smluv ještě z dob socialismu. „My dnes nemůžeme ukončit nájemní vztah, který jsme sami nikdy neuzavřeli,“ řekl předseda. S tím ale ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský nesouhlasí. „V tuto chvíli by tento nástroj sloužil jako donucovací prostředek směrem k nájemníkům, aby přistoupili na co nejvyšší nájemné,“ řekl ve Studiu ČT24.

Jankovský: Nápravu nelze udělat ze dne na den

Video Studio ČT24 o nájemních vztazích
video

Studio ČT24 o nájemních vztazích

Ministr sice souhlasí s právy majitelů užívat svůj majetek, trh, který tu dnes funguje, je ale podle něj velice pokřivený a cenově dostupných bytů je málo: „V části republiky sice skončí deregulace, ale od 1. ledna nebude vytvořeno naprosto perfektní tržní prostředí, kde když dá majitel někomu výpověď, tak se nájemník může přesunout okamžitě do jiného bytu.“ Podle Jankovského je novela vyvážená na obě strany. V budoucnu se ale nebrání tomu, aby doznala určité změny. Nejdřív ale musí proběhnout „deregulace bez excesů“.

Šimečkovi vadí i povinnost, podle které musejí majitelé automaticky uzavřít smlouvu i s dalšími lidmi v domácnosti, například novou manželkou nebo vnukem nájemníka. Terčem kritiky sdružení se stala i povinnost majitelů zajišťovat vypovězeným nájemníkům nové bydlení.

Marvanová: Sociálně potřebným nájemníkům má pomáhat stát

Advokátka Hana Marvanová se domnívá, že celý spor má především ústavní rozměr: „Je nezbytné, aby zde byly respektovány nálezy Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva… Podle Ústavního soudu by si Česká republika měla vzít za vzor řešení případ polské majitelky Marie Hutten-Czapské.“ Předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba ale podotkl, že případ Hutten-Czapské je velmi specifický a nelze jej používat plošně: „Majetek měla i za minulého režimu, nedostala žádnou restituci a polská vláda jí dlouho bránila měnit nájemné.“ Taraba zároveň dodal, že pokud budou nátlaky majitelů domů pokračovat, nájemníci se do Štrasburku obrátí také.

Případ Marie Hutten-Czapské

0Francouzka polského původu vyhrála v roce 2008 u Evropského soudu pro lidská práva spor s polským státem kvůli regulaci nájemného. Soud jí přiznal 30 000 eur odškodného za morální újmu a 22 500 eur jako náhradu nákladů řízení. Kromě toho Polsku zadal, aby se s nespravedlivou situací do půl roku vypořádalo, neboť se kromě Czapské týká zhruba další stovky tisíc majitelů domů. Soud tehdy všemi hlasy rozhodl, že Polsko porušilo Evropskou konvenci o lidských právech. Majitelé domů jsou poškozeni na svých právech mimo jiné tím, že nemohou zvyšovat nájemné nad úroveň, kterou stanovil stát. Nemohou tak vytvářet zisk ani pokrýt náklady na nutnou údržbu.

Marvanová se domnívá, že to také musí být stát a obce, kdo pomohou sociálně potřebným nájemníkům: „To je sociální pilíř, který tu v tuto chvíli chybí. Plynou z toho i veškeré obavy nájemníků.“ Systém příspěvků je už měsíce připravený, na vládu se ale ještě nedostal. „V tuto chvíli připravujeme sjednocení výplat sociálních dávek, které zakomponujeme do návrhu, ale ten přijde až v prvním čtvrtletí příštího roku, já to prostě nebudu předkládat jako jednotlivou záležitost,“ řekl ČT ministr Jaromír Drábek.

Konec regulace bydlení se v Česku dotkne až 25 tisíc seniorů

Posledním dnem letošního roku končí regulace nájemného přibližně pro 400 tisíc bytů v Česku. Ve většině krajských měst, velkých městech Středočeského kraje a v Praze to bude k 31. prosinci 2012. Předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes už dříve uvedl, že konec regulace bydlení se v Česku dotkne asi 20 až 25 tisíc seniorů, kteří budou mít problém nájem platit. „Pokud by člověk platil za nájemné či za bydlení více jak třetinu svých příjmů, tak pak mu nezbývá dostatek prostředků na ostatní životní potřeby. Právě pro tyto lidi musí být přijata speciální dávka, která jim dorovná náklady na bydlení,“ domnívá se Marvanová. Podle statistického úřadu dává více než třetinu příjmů na bydlení zhruba 13 procent domácností - tedy víc než půl milionu. 


Návrh novely občanského zákoníku schválila vláda minulý týden. Nová úprava zákoníku má například pomoci řešit soudní spory o určení nájemného po ukončení jeho regulace. Pokud se pronajímatel s nájemníkem nedohodnou na výši nájemného, budou se moci podle návrhu obrátit na soud se žádostí o určení nájemného v místě a čase obvyklém. Novela má také omezit přechod nájmu na dědice po smrti nájemníka na dva roky, nájemníci budou muset nahlašovat i více údajů o lidech, kteří s nimi v bytě bydlí navíc.