Praha - Doby, kdy příslušníci Veřejné bezpečnosti mohli v podstatě kontrolovat kohokoli, kdykoli a jakkoli, jsou minulostí. Pozice člověka, občana, spotřebitele je v současnosti docela silná. Ale ačkoli je socializmus drahnou dobu minulostí, dodnes v některých z nás vězí drápek z oněch dob. Kvůli tomu si někdy necháme líbit věci, které bychom si podle litery zákona vůbec nechat líbit nemuseli. Jednou z nich jsou třeba kontroly zákazníků a jejich tašek v supermarketech. Mohou příslušníci ochranky legitimovat a zpovídat zákazníky, kteří jim přijdou podezřelí? Musíme je poslechnout, když nás vyzvou, abychom vyndali obsah z tašek? Jsme povinni akceptovat jejich výzvu, abychom je následovali do služební místnosti kdesi ve vnitřním traktu provozovny?
Může ochrana supermarketu šacovat zákazníky? Ne!
Kdy mohou zaměstnanci ostrahy provádět osobní prohlídku?
Jedním z bezpečnostních mechanizmů v prodejnách nejrůznějšího zaměření bývá zvuková signalizace při průchodu bezpečnostním rámem. Jsou známé případy, že v takovém případě příslušník ochranky vyzve zákazníka, aby mu ukázal obsah tašek. „Provádět osobní prohlídku nebo prohledávat někomu osobní věci může jedině policista, a to pouze za určitých okolností. Ochranka nemá ani právo kohokoliv legitimovat,“ vysvětlila právnička Barbora Pražanová.
Jiné už je to se zadržením osoby podezřelé z trestného činnu krádeže. „Existuje ustanovení trestního řádu, které říká, že osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Pokud k takové situaci dojede a člen ochranky omezí osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, je povinen tuto osobu předat ihned policii. Nelze-li ji ihned předat, je třeba policii takové omezení osobní svobody bez odkladu oznámit,“ dodala Pražanová.
To sice leccos objasňuje, ale stále jsme se ještě nedozvěděli to podstatné. Je, či není „pípání“ zvukového rámu možno vykládat jako trestný čin? „To by mohlo být podle mého názoru chápáno spíš jako podezření a mám za to, že v tomto případě nemůže člen bezpečnostní agentury zákazníka zadržet, protože nejde o situaci, kdy je osoba přistižena při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Jiná věc by byla, pokud by například členové bezpečnostní agentury viděli, jak si zákazník schovává zboží do kapes,“ uvedla Pražanová.
Jak se zachovat, pokud nás ochranka nutí ukázat obsah tašek?
Ačkoliv zákon některé věci definuje jasně, bývá praxe často jiná. Troufám si říct, že většina obyčejných lidí vnímá ochranku jako příslušníky jakési organizace, která má větší pravomoci, než tomu ve skutečnosti je. Proto většina zákazníků bez odporu uposlechne jejich výzvy a udělá, o co je žádají. A to přesto, že na to ne vždy mají právo. V případě, že se členové ochranky bezdůvodně pokusí zákazníky supermarketu zadržet a omezit jeho osobní svobodu, mohou se sami dopouštět trestného činu omezování osobní svobody. V takovém případě mají zákazníci možnost podat trestní oznámení a orgány činné v trestním řízení se pak věcí budou zabývat.
Musí si zákazník v obchodě odkládat tašky do skříněk?
Na toto téma přišla do Černých ovcí spousta dotazů. Mnozí si myslí, že v žádném případě nemůže k takové činnosti zákazníka nikdo nutit, jiní na to mají názor opačný. Problém je to ale složitější, než by jeden myslel. V zásadě se k tomu soudy stavějí následovně: „Prodej v obchodě se samoobslužným provozem není zásadně provozováním činnosti, s níž je zpravidla spojeno odkládání věcí. O provozování takové činnosti v případě tohoto způsobu prodeje v obchodě půjde jen tehdy, jestliže je služba organizací poskytována občanům s tím, že se požaduje, aby na místě k tomu určeném odkládali v provozovně se samoobslužným provozem nákupní tašky a jiná zavazadla.“