Zemědělská politika Bruselu vyznívá pro Česko dvojznačně

Brno - Podoba společné zemědělské politiky EU po roce 2013 dostala listopadový kabát Evropské komise, který je pro Česko dvojznačný. V jeho obsahu totiž zaznívají pro ČR výhodné i nevýhodné prvky. Podle viceprezidenta Agrární komory ČR Bohumila Belady o tom, zda pro ČR bude nakonec výhodný, rozhodne výsledek nadcházejících tvrdých jednání s ostatními členskými státy a s bruselskými institucemi. Navíc zemědělci z nových členských států EU požadují, aby byla po roce 2013 stanovena jednotná maximální hranice pro výši národních dotací v rámci společné unijní zemědělské politiky.

„Jestli je návrh výhodný pro Českou republiku, nebo není, to není zřejmé. Protože v návrhu nejsou žádná čísla a teď právě bude období, kdy se o tom bude velmi tvrdě jednat,“ uvedl Belada při příležitosti mezinárodní konference zástupců nevládních zemědělských organizací nových členských států EU v Brně a dodal: „Pro Česko jsou některé prvky výhodné, některé míň výhodné a bude to prostě diskuse s ostatními zeměmi, aby to pro ČR bylo co nejvýhodnější.“ Dvoudenní konference v Brně se zúčastnili zástupci ČR, Slovenska, Litvy, Lotyšska, Polska, Maďarska a Rumunska.

Svou představu návrhu reformy společné zemědělské politiky od roku 2014 přednesla Evropská komise v hrubých obrysech v druhé půlce listopadu. Dle něj by za tři roky měl skončit současný systém zemědělských dotací, který diskriminuje farmáře z nových států EU. Návrh výkonného orgánu EU je však podle českých nebo slovenských zemědělců zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současné nerovnosti.

Dle Belady vyznívá v unijním návrhu pro Česko pozitivně, že by se celkový rozpočet na zemědělství neměl po roce 2013 výrazně snižovat. Farmáři v unii teď dostávají asi 55 miliard eur ročně, tedy téměř 1,4 bilionu korun. To je asi 40 procent celého rozpočtu EU. „Je to záměr zachovat silnou společnou zemědělskou politiku,“ podotkl Belada k záměrům Bruselu. Podle něj z návrhu komise vyplývá i to, že EU chce v budoucnu být konkurenceschopná ve výrobě potravin a chce směřovat podporu na aktivní zemědělce, což prý doposud nebylo příliš prováděnou praxí.

Zemědělci nových zemí EU chtějí hranici pro národní dotace

Farmáři pocházející z nových členských států EU se v Brně vyjádřili, že po roce 2013 by bylo nejlepším řešením stanovení jednotné maximální hranice pro výši národních dotací v rámci společné zemědělské politiky EU. Ve společném prohlášení farmáři požadují odstranění nerovností, které v současné době diskriminují zemědělce v nových členských zemích unie.

V evropské sedmadvacítce v současnosti činí průměrná sazba dotací 250 eur na hektar, tedy asi 6250 korun. Mezi starými a novými členskými státy, mezi kterými je i Česko, ovšem panují velké rozdíly. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, u Lotyšů dosahuje tato částka pouze 100 euro.

Průměrná dotace činí v Česku 410 až 430 eur na hektar, uvedl Belada. Celková zemědělská dotace se skládá zhruba ze tří složek - z přímých plateb, které tvoří asi 270 eur na hektar, pak z dotací v rámci programu venkova a z národní dotace. Právě národní dotace je podle něj nejproblematičtější, hodně nerovností napříč členskými státy se odvíjí právě od její výše. Právě kvůli národní dotaci mají prý čeští zemědělci na hektar zhruba o 100 eur míň než zemědělci ve státech, které do unie vkročily dříve.

viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada:

„Pokud chce EU být konkurenceschopná, tak se zemědělské podniky musí zvětšovat, jako v Americe nebo Asii.“

Ovšem Belada jako jeden z největších problémů návrhu vnímá záměr komise nastavit strop na přímé platby velkým farmám. V Česku se totiž hospodaří na farmách s průměrnou výměrou 84 hektarů, přitom unijní průměr je 13 hektarů. Tím by dle Belady čeští zemědělci na novém systému dotací opět tratili.

Podle Belady čeští zemědělci zásadně odmítají, aby byly platby do zemědělství výrazně kofinancovány z národních rozpočtů: „Český rozpočet je tam, kde je. My potřebujeme, aby to nebyl souboj národních rozpočtů. Pokud to bude souboj národních rozpočtů, tak to vyhraje Německo, Francie, kde ti zemědělci mají velký vliv.“ Podle Belady se samozřejmě nějaké národní dotace musí zachovat, ale musí být „podle nějakých pravidel hry“.