Brusel – Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připustil, že by Česko za určitých podmínek mohlo zvýšit svůj příspěvek do Mezinárodního měnového fondu. Kalousek po jednání ministrů financí EU uvedl, že si umí představit navýšení příspěvku, ale nesmí to být přímá platba. Jedinou možností je vyhrazení devizových rezerv České národní banky, ale centrální banka by s tím musela souhlasit. „Umím si to představit operací, kterou už jsme jednou učinili. To znamená, že došlo k deponování devizových rezerv České národní banky k Mezinárodnímu měnovému fondu, to byla ona miliarda eur,“ uvedl Kalousek.
Česko by mohlo poslat víc peněz do měnového fondu
O možném navýšení příspěvků členských států fondu se spekuluje v souvislosti s krizí v eurozóně, která by v budoucnosti mohla potřebovat více finančních prostředků, a Mezinárodní měnový fond by mohl být jedním z případných zdrojů. Kalousek v této souvislosti připomněl situaci z roku 2009, kdy ČNB půjčila fondu jednu miliardu eur na boj s hospodářskou krizí. Částka přitom byla podílem na balíčku jednoho bilionu dolarů, na němž se země G20, tedy největší ekonomiky světa, dohodly v dubnu 2009 v Londýně.
Podobné příspěvky prý pro Česko nepředstavují problém, protože v podstatě nemají přímý dopad na státní rozpočet. „Tady jsou potom náklady pro státní fiskál pouze v rozdílu úrokové míry mezi tím, když Česká národní banka má ta depozita uložena v tržním prostředí a u Mezinárodního měnového fondu, protože tam je jistý mírný rozdíl v úrocích,“ dodal český ministr financí.
Vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska (zdroj: ČT24)
Ministr financí zároveň zdůraznil, že pokud by měl mít příspěvek podobu přímé platby, tak by ho Česko ostře odmítlo. „Kdybychom měli participovat přímou platbou, tak v tuhle chvíli si neumím představit, kde bych ty peníze vzal,“ uvedl Kalousek. Podle něj je nicméně zvýšení příspěvků členských států do MMF jednoznačně lepší řešení krize v eurozóně než případné vydávání společných evropských dluhopisů, jejichž vznik zatím neúspěšně navrhuje šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti.