EK ustoupila: Náklady na důchodovou reformu se odečtou z rozpočtů zemí

Brusel - Evropská komise chce povolit zemím Evropské unie, aby si mohly odečíst z vlastního rozpočtu náklady na penzijní reformu. Původně mělo být odečítání jen částečné, což se nelíbilo novým členským státům EU, které již reformy provádějí nebo je plánují. Se současným návrhem jsou Češi spokojeni. Novinářům to dnes po jednání ministrů financí EU v Bruselu řekl český ministr financí Miroslav Kalousek.

Kdyby chtěl stát hypoteticky na financování důchodové reformy v současnosti využít dividendy energetické společnosti ČEZ, nemůže je započítat mezi příjmy, ale musí je naopak započítat mezi výdaje. To by ovšem zvýšilo rozpočtový schodek Česka a země by se tak mohla teoreticky ocitnout blíž k porušení unijních rozpočtových pravidel. „Prosili jsme, zda by v takovémto případě, když nebude navýšen dluh, byla ta věc zohledněna, aniž by bylo zahájeno řízení o nadměrném schodku, protože to není schodek skutečný, ale jenom účetní,“ popsal Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR:

„Komise předložila kompromisní návrh, který plně vyhovuje záměrům České republiky. Upozorňoval jsem spíše na metodický než na finanční problém. Pokud použijeme pro účely penzijní reformy mimořádné a neopakovatelné příjmy prodejem některých aktiv, tak nezvýšíme dluh ani o korunu, nicméně v metodice ESA 95 se nám to započítá jako dluh.“

Komise nakonec stížnostem Česka a několika dalších vyhověla. Navrhuje, aby vlády mohly náklady odečíst, pokud nebudou zvyšovat celkový dluh země. Ten by v EU neměl překročit hranici 60 procent HDP, přičemž Česko se pohybuje kolem 40 procent HDP. Podle Kalouska navíc česká vláda nehodlá využít žádná opatření, která by dluh zvyšovala. „A protože mi v takovém případě uvažujeme pouze o těch operacích, které nezvýší dluh vůbec, tak nám to zcela vyhovuje,“ řekl.

Návrh se nicméně dále nelíbí Polsku, které od počátku patřilo mezi hlavní odpůrce současné metodiky započítávání nákladů penzijních reforem. Je to do jisté míry dáno tím, že polské náklady dosahují zhruba 2,5 procenta HDP ročně, a jsou tak výrazně vyšší než v případě budoucí reformy v Česku. EU se bez ohledu na námitky Polska pokusí celý problém uzavřít na summitu, který se koná příští týden v Bruselu.