Na Kubě začalo propouštění - první po 42 letech

Havana – Pro Kubánce nastal den D, kterého se v posledních měsících obávali. Státní podniky začaly propouštět první z půlmilionu zaměstnanců, o které má v rámci úspor zeštíhlet státem řízené kubánské hospodářství. Propouštění začalo v odvětví výroby cukru, zemědělství, cestovního ruchu, zdravotnictví a stavebnictví. Propuštění by měli najít místa v soukromém sektoru, který měl doposud na Kubě jen minoritní ekonomický význam.

Propouštění má postihnout desetinu kubánských pracovních sil a má být dokončeno do března. V příštích letech ale nejspíš čeká kubánský státní sektor další zeštíhlování. Španělský list El País napsal, že v následujících třech letech se chce stát zbavit 1,3 milionu zaměstnanců, což představuje zhruba čtvrtinu pracovníků kubánského veřejného sektoru.

Podle oficiálních odhadů bude letos definitivně zlikvidováno 146 tisíc míst ve státním sektoru a dalších 351 tisíc dosavadních státních zaměstnanců přejde na nezávislé zaměstnání. V delším výhledu prý chce Kuba dosáhnout toho, aby v roce 2016 pracovala ve státním sektoru už jen polovina Kubánců. Koncem loňského roku přitom stát zaměstnával 85 procent obyvatel ostrova.

Kuba slibuje: O propuštěné se postaráme

Propuštění Kubánci mají podle představ státu hledat práci v soukromém sektoru. Proto už stát začal s vydáváním prvních z plánovaných 250 tisíc licencí opravňujících k soukromému podnikání. To ale není pro Kubánce velká výhra. Při samostatném podnikání se nemohou obohatit na úkor státu. Kubánci se navíc nemohou rekvalifikovat, hledání práce jinde je tedy velmi obtížné.

Lidé, kteří novou práci hned nenajdou, nezůstanou podle vlády napospas osudu. Po dobu tří měsíců budou dostávat od státu podporu ve výši 70 procent platu.

Přesto se Kubánci dívají do budoucnosti s obavami. Na masové propouštění nejsou zvyklí. Naposledy změny v pracovních vztazích zažili v roce 1968, kdy bylo zestátněno 58 tisíc malých podniků. „Mohou mě vyhodit kdykoliv, dnes nebo tento týden, nikdo nám nic neřekl, nikdo nic neví,“ postěžovala si členka ochranky ministerstva zemědělství Ildeyarda Vasquezová.

Citlivá otázka: Kdo odejde?

Nesmírně citlivá je teď na socialistické Kubě otázka, kdo odejde. V každém podniku vybírá kandidáty na vyhazov speciální komise expertů složená z pěti nebo šesti lidí. Svého zástupce v každé komisi má také kubánská odborová centrála. Rozhodnutí, které komise přijme, je neodvolatelné.

Ve výběru kandidátů na vyhazov má hrát podle vlády roli také produktivita zaměstnanců. Ta by se do budoucna měla více odrazit i na platech těch, kteří zůstanou. „Víme, že kde není produktivita, tam nikdy nemůže dojít k růstu platů,“ prohlásila ředitelka kanceláře ministerstva zemědělství Mayda Vega.

Napětí výběr kandidátů na propuštění budí zejména v cestovním ruchu, kde si svých míst díky přístupu k zahraničním měnám lidé cení více než v jiných odvětvích. Generální sekretář kubánských odborů Salvador Mesa proto apeloval na to, aby měly komise zvláště v tomto odvětví uvědomělé reprezentanty, kteří se vyhnou favorizování některých jedinců, protekcionismu a kteří půjdou ve svých analýzách do hloubky. „Je to na nás, abychom byli garanty restrukturalizace pracovního trhu,“ prohlásil Mesa.

Kubánský režim dohnala k propouštění nutnost úspor. Už tak slabou ekonomiku karibského ostrova totiž v posledních dvou letech citelně přibrzdila hospodářská krize. Růst hospodářství zpomalil v roce 2009 na 1,4 procenta, ještě v roce 2006 přitom karibská země uváděla růst hrubého domácího produktu ve dvouciferných číslech. Nutno ovšem podotknout, že kubánské oficiální statistiky nejsou srovnatelné se zahraničím. Kuba totiž počítá růst HDP podle vlastní metodologie, kterou nikdy nezveřejnila.