Londýn – Bankovní regulátoři učinili významný posun směrem k harmonizované globální regulaci finančního sektoru, píše dnešní Financial Times (FT). V praxi se ale opatření ještě nějaký čas neprojeví. Dohoda totiž počítá s nutností celosvětově zvýšit požadavek na kapitálovou přiměřenost bank, když některá země oznámí, že se na jejím trhu vytvořila takzvaná úvěrová bublina. Dohodnuté kroky by měly přispět k omezení výkyvů hospodářského cyklu, i když část ekonomů si není jista, zda bude opatření dost účinné.
Dohoda o opatření proti výkyvu hospodářského cyklu je na světě
Takzvaný proticyklický kapitálový nárazník, na němž se regulační orgány dohodly, je součástí širšího souboru reforem bankovního systému, které se označují jako Basilej III. Tento tlumící prvek je skokovou změnou ve způsobu, jakým spolu jednají národní bankovní regulátoři, a podle FT je to i první konkrétní příklad určité „makroopatrné“ regulace. Právě ta by měla tlumit zmíněné výkyvy hospodářského cyklu.
„To je velmi významné, protože se tím regulační obec posouvá k ochraně zdraví celého systému, nejen jednotlivých bank,“ řekl podle FT viceguvernér britské centrální banky Paul Tucker. Ten zastupuje Británii v Basileji, kde má sídlo Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). Znění společného postupu bylo prý dohodnuto už v prosinci. Základní myšlenka společného postupu spočívá v tom, že pokud některá země uzná, že se její ekonomika přehřívá, může od bank na svém území začít vyžadovat, aby zvýšily objem kapitálu proti případným ztrátám.
Určujícím prvkem pro to, zda se ekonomika přehřívá, nebo ne, bude poměr mezi objemem úvěrů a hrubým domácím produktem. Regulátoři v ostatních zemích pak budou muset vzít takové rozhodnutí v potaz a podobná opatření uplatnit rovněž na své domácí banky. Objem dodatečných rezerv ale nebude vždy stejný. Ústřední roli bude hrát to, do jaké míry se konkrétní banka angažuje v zemi, která se kapitálová omezení v bankovním systému rozhodla zavést.
Pokud se bublina vytvoří a následně splaskne, regulační orgány budou moci nový kapitálový nárazník omezit, nebo úplně zrušit. Tím bankám umožní využít dodatečný kapitál k tomu, aby mohly absorbovat ztráty. Dohoda je první svého druhu, která byla uzavřena, a k jejím signatářům patří i největší světové ekonomiky. Podle FT ji podepsalo všech 27 členů Basilejského výboru pro dohled nad bankovním systémem.
Přísnější regulace bank je v posledních dvou letech jedním z hlavních témat, kterým se orgány dozoru věnují. Přiměla je k tomu nedávná finanční krize, která prohloubila krizi ekonomickou. Zatím ale nikdo neví, zda se kapitálové nárazníky budou skutečně používat v té podobě, jak se regulátoři dohodli, anebo jak často bude nutné s nimi počítat. V některých zemích přitom není ani jasné, kdo by měl nová pravidla zavádět. Většina analytiků tak spíše počítá s tím, že dohoda nezačne platit dřív, než plně vejdou v platnost kompletní pravidla Basilej III. A to bude až v roce 2019.