O důchodech stále jednáme - koaliční dohodu lídři popřeli

Praha – Jednání o důchodech stále probíhají a ve hře je několik variant, které se propočítávají. Uvedli to lídři koaličních stran, kteří reagovali na informace Lidových novin. Ty v dnešním vydání píší, že se koaliční strany už včera dohodly na všech základních principech důchodové reformy. Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době kalkuluje dopady každé z variant, konečná dohoda by pak měla padnout do začátku března.

Podle Lidových novin mělo mezi hlavní pilíře důchodové reformy patřit to, že si lidé ve věku pod 40 let budou povinně od roku 2012 posílat tři procenta příjmu na vlastní účet v soukromém nebo státem garantovaném fondu. Od roku 2015 se měl odvod zvyšovat na čtyři procenta a od roku 2018 na pět procent. „Ta informace neodpovídá realitě,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek. Včerejší jednání podle něj nemělo žádný výsledek, na kterém by se všechny tři strany shodly. Také premiér Petr Nečas (ODS) a expert Věcí veřejných Pavel Rusý potvrdili, že jednání dále probíhají a definitivní dohoda není.

Podle Drábka se diskutovalo o jednotlivých variantách a možnostech. „MPSV připraví podklady, které vzešly ze čtvrteční diskuse, přibližně do týdne a poté bude pokračovat další jednání,“ řekl Drábek. To by podle něj mělo být do čtrnácti dnů. Informace prezentované v Lidových novinách prý sice vycházejí z toho, co na jednání padlo, ale jedná se prý o věty vytržené z diskuse, v žádném případě však ne o závěry.

Video Reportáž Lukáše Dolanského
video

Reportáž Lukáše Dolanského

Prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok:

„Zdá se, že politická reprezentace má odvahu přistoupit k povinnému řešení spořicího pilíře, protože to si myslím, že je správné. Ten spořicí pilíř má být nedílnou součástí sociálního zabezpečení – jde jen o jinou formu zabezpečení z hlediska financování – a tak, jako nikoho nenapadne uvažovat, že bude sociální pojištění dobrovolné, tak podle mě nemá být dobrovolná ani ta jeho část, která bude tvořena individualizovanými úsporami.“

Rusý pak dodal, že není uzavřeno ani jednání o výši pojistného, které by si lidé odváděli na individuální účet, ani případné sjednocení sazeb DPH. Všechny tři strany se shodují, že by měly být základní kontury důchodové reformy dohodnuty do začátku března.

Pokud by se nakonec strany skutečně shodly na sblížení obou sazeb DPH, tak se určitým skupinám obyvatel zvýší životní náklady, zdražily by totiž například potraviny. Součástí plánu je proto i to, že by vláda tento krok kompenzovala např. zvýšením důchodů nebo vyššími sociálními dávkami pro rodiny s dětmi.

Miroslav Zámečník, člen NERVu:

„Povinnost penzijního spoření děláme především pro lidi, kteří posléze budou odkázáni na tyto úspory. Bohatí lidé mají ve stáří jiné zdroje příjmů, z toho, že průběžně investují do jiných oblastí, a to nepovinně.“

ČSSD proti opt-outu a zdražování potravin

Podle úřadujícího předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky jsou sociální demokraté připraveni o důchodové reformě jednat, nepodpoří však žádnou privatizaci současného průběžně financovaného systému. S přesunutím části odvodů z průběžného důchodového systému do kapitálových fondů ve svých návrzích počítají ODS a TOP 09 a také Věci veřejné jsou ochotny na něj přistoupit. Může se přitom podle nich použít alternativa, že opt-out, tedy převedení části pojistného ze státního důchodového pilíře na individuální účty, by byl povinný pouze pro lidi s vyššími příjmy.

ČSSD podle Sobotky rozhodně odmítá odvádění peněz z průběžného systému do kapitálových fondů, které by ho oslabovalo. Nepodpoří ani povinné důchodové spoření a považuje za nepřijatelné, aby byla vláda „nadháněčem“ finančních kruhů a nutila občany, aby si kupovali jejich produkty. Také zvyšování spodní sazby DPH sociální demokraté odmítají.