Soud chtěl přidat důchodcům s vyššími příjmy, hrozí ale pravý opak

Praha – Ústavní soud chtěl přidat peníze důchodcům, kteří v aktivním věku vydělávali více. Pod taktovkou ministerstva práce a sociálních věcí, které nález soudu zapracovávalo do novely zákona, se ale stal pravý opak. Ministerstvo sice nakonec připomínkám ustoupilo a zavedlo dočasné opatření, díky kterému důchody vysokopříjmových skupin od září neklesnou pod současnou mez. Opatření je však pouze dočasné, penze klesnou po roce 2014.

Ministerstvo práce a sociálních věcí muselo měnit způsob výpočtu důchodů u lidí s příjmem nad 84 tisíc korun. V původní variantě, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení, předpokládalo, že se nebude do výpočtu důchodů započítávat částka nad trojnásobek průměrné měsíční mzdy. Nově se z ní bude v letech 2011 až 2014 postupně započítávat deset až tři procenta.

Nejvyšší správní soud:

„Předpokládali jsme, že zvýší náhradový poměr u jedinců s vyššími příjmy, ale po provedení propočtů máme za to, že tomu tak není.“

Zákon má napravit stav, kdy je výpočet důchodů méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Právě tak to totiž požadoval Ústavní soud. Podle Nejvyššího správního soudu k tomu ale v podobě zaslané do připomínkového řízení nedošlo.

U osob s osobním vyměřovacím základem vyšším než 84 tisíc korun by podle nich totiž změna způsobila dokonce pokles důchodu. Například při osobním vyměřovacím základu 100 tisíc Kč a 42 rocích pojištění by činila výše důchodu podle současné právní úpravy 16 931 korun. Poté, co by vstoupil koncem září v platnost návrh ministerstva, by však výše důchodu při stejných vstupních parametrech klesla na 15 954 Kč.

Obdobnou připomínku vznesla i Českomoravská konfederace odborových svazů, pouze s tím rozdílem, že se neomezila v hodnocení na letošní rok. Situace by podle ní nepochybně mohla zavdat příčinu k obdobnému sporu, který vedl k rozhodnutí soudu.

Podle ministerstva je však navržené řešení plně v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu. Základní důchodové pojištění je prý dlouhodobý systém, kterého se člověk účastní po většinu svého života a skoková změna může v krátkém období vyvolat některé nežádoucí či negativně vnímané efekty. Soud si prý svým rozhodnutím do značné míry takovouto skokovou změnu vynutil. „Zároveň je nutné dodat, že Ústavní soud neposuzoval samotnou výši důchodu, ale dosažený náhradový poměr,“ uvedl Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva.

Přesto se resort sociálních věcí rozhodl na připomínky reagovat. Zavedl v návrhu novely od září 2011 do prosince 2014 přechodné období, ve kterém se budou do výpočtu důchodu zohledňovat i příjmy nad trojnásobek průměrné měsíční mzdy. Do osobního vyměřovacího základu důchodu, tedy průměrné mzdy za všechny odpracované roky násobené určitým koeficientem, se bude letos započítávat deset procent nad tuto hranici, v roce 2012 osm procent, v roce 2013 šest procent a v roce 2014 tři procenta. Řešení je však pouze částečné, po roce 2014 se už nebude započítávat nic.

Změna není poslední, komplexní reforma se blíží

Faktem nicméně je, že v té době by se už mohla rozjíždět důchodová reforma, a státem garantované penze by tak nejspíš klesaly všem. Ministerstvo ve svém návrhu reformy počítá také se snížením odvodů na sociální pojistné ve prospěch spoření na individuální penzijní účty licencovaných společností. Peníze by lidé dostávali po dosažení 65 let formou doživotních měsíčních výplat. Odvody do fondů by měly být povinné pro lidi, kterým bude k 1. lednu 2013 méně než 40 let. Pro lidi mezi 40 a 50 lety by to mělo být dobrovolné.

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí