Evropa si posvítí na řecké hospodaření

Atény – Řecko dnes přivítá delegaci institucí, které Aténám poskytly půjčku 110 miliard eur, a zachránily tak zemi před bankrotem. Zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Evropské centrální banky si totiž chtějí hospodaření země a zavádění úsporných opatření před vyplacením čtvrté části pomoci pořádně proklepnout. Kontrola potrvá celý týden a verdikt by měl padnout sedmého února. Atény se však na návštěvu těší. Situace je prý optimistická a každý očekává, že země zatím největší část půjčky ve výši zhruba 15 miliard eur získá. Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny přesto není návštěva jen formalitou. Například Maďarsko už při vyjednávání o pomoci tvrdě narazilo.

Řecko se sice topí v dluzích, přesto jsou však tamní státníci optimističtí. Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu totiž během Světového ekonomického fóra v Davosu prohlásil, že během jednoho roku Atény snížily deficit o šest procent a země by se navíc mohla ještě letos vrátit na trh s dluhopisy. „Vše bude záležet na podmínkách trhu, které se mění velmi rychle. Ale ano, toto je náš cíl,“ uvedl.

Země je optimistická, splácet ale nestíhá

Video Řecko čeká evropská kontrola
video

Řecko čeká evropská kontrola

Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu:

„Je to jedna z možností, o kterých se zatím neoficiálně mluví. Je to možnost, kterou položili na stůl experti. Stejně jako všechny ostatní možnosti ale vyžaduje diskusi.“

Země ale nejspíš nestihne 110miliardovou půjčku splatit v termínu, a pátrá proto po způsobech, jak dluh restrukturalizovat. Řekové tak nejspíš budou jednat o prodloužení splátek. Jan Bureš z Poštovní spořitelny je však ke splácení Řecka velmi skeptický. I když země fiskální plán vzorně dodržuje, schodek veřejných financí se zvyšuje a úrokové náklady narůstají do nesnesitelných mezí. Takže je otázka restrukturalizace stále aktuálnější. V roce 2013, kdy Atény vyčerpají i poslední část pomoci, veřejný dluh země už bude dosahovat 150 procent HDP a nákladové úroky přesáhnou sedm procent.

Na pokraj státního bankrotu se země dostala loni na jaře. Tenkrát ztratili Řekové důvěru investorů kvůli dlouho ukrývanému obrovskému státnímu dluhu. V květnu pak Atény zachránila půjčka 110 miliard eur. Výměnou za finanční injekci ale Atény musely slíbit drastické reformy veřejných financí a sociálního systému. Šlo především o rozsáhlé škrty ve státním sektoru, jako je snižování platů, důchodů, rušení státních investic a zpřísňování pojišťovacího nebo daňového systému.

Podle reportérky ČT v Aténách Soni Dorňákové Stamu je to poprvé v historii Řecka, kdy vláda nehledí na politický dopad, který by škrty mohly mít. Odborům se však vláda, která na ně nebere ohledy, nelíbí. I proto se chystají opět stávkovat. Tentokrát to bude 23. února.