Německo a Francie chtějí mít z eurozóny fiskální unii

Brusel - Dnešní mimořádný summit Evropské unie se měl původně věnovat dvěma tématům - energetice a inovacím. Nakonec však unijní lídři diskutovali především o dluhové krizi eurozóny. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy společně navrhli posílení eknomické a fiskální koordinace EU. Vše chtějí dojednat na mimořádném summitu eurozóny, který se na jejich přání bude konat v březnu. Český premiér Petr Nečas uvedl, že je podobné setkání něčím výjimečným. Podotkl také, že je možné, že se budou moci kromě lídrů 17 unijních zemí platících eurem zúčastnit i zástupci dalších unijních států.

Sarkozy: Evropa musí být konkurenceschopná

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy:

„Chceme posílit konkurenceschopnost Evropy a její ekonomiku. Chceme, aby se různé evropské ekonomiky sbližovaly.“

Vstup Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)

Sarkozy i Merkelová vyzvali unijního prezidenta Hermana Van Rompuye, aby vedl konzultace se členskými státy EU tak, aby bylo možné se dohodnout na širším balíčku reforem pro předcházení krizím. Dále požadují snahu o podporu konkurenceschopnosti a hospodářského růstu na summitu EU v březnu. „To znamená, že se budeme muset nejprve dohodnout v rámci eurozóny,“ řekla Merkelová.

Francie i Německo na dnešním bruselském summitu předložily především zemím z eurozóny návrh na přijetí „paktu konkurenceschopnosti“. Nejlépe by ho prý bylo přijmout do konce března.

Francie a Německo chtějí stabilnější Evropu

Podle paktu už Evropská unie podnikla kroky pro zachování finanční stability a na podporu návratu k růstu. Státy by ale měly jít ještě dál a zavázat se mimo jiné ke stabilitě veřejných financí a k zavedení měření investic do výzkumu a vzdělávání a měření cenové konkurenceschopnosti. Unijní státy by se také měly snažit o vytvoření jednotné porovnávací základny pro podnikové daně.

Některé z myšlenek „paktu konkurenceschopnosti“:

Státy by se měly zavázat ke třem kvantifikovatelným indikátorům:

  • jeden by měl měřit cenovou konkurenceschopnost, tedy například stabilitu reálných mzdových nákladů
  • další by se měl zaměřit na stabilitu veřejných financí
  • poslední by měřil investice do výzkumu či vzdělávání.

K posílení konkurenceschopnosti by státy měly přijmout v příštích 12 měsících následující kroky:

  • dohodnout se na vzájemném uznávání kvalifikací
  • odstranit systém indexování mezd
  • vyvinout snahu o vytvoření jednotné porovnávací základny pro podnikové daně
  • přijmout závazek k zakotvení „dluhové brzdy“ do ústav států (tedy nastavit maximální možný schodek HDP, s jakým může rozpočet skončit, což by mělo vést k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům)
  • přizpůsobit důchodové systémy demografickému vývoji (například upravit důchodový věk)
  • vytvořit národní krizové mechanismy pro banky

Po 12 měsících by pak měla Evropská komise připravit zprávu o tom, jak jsou navrhovaná opatření prováděna, a přijmout doporučení. Kromě toho se bude zkoumat zavedení možných sankcí pro případ, že kritéria nebudou dodržována nebo že se nebudou závazky plnit.

Evropa návrh zatím nadšeně nevítá

Plán Merkelové a Sarkozyho vyvolal v Evropě rozporuplné reakce. Podle slovenské premiérky Ivety Radičové panuje politická a filozofická shoda nad obecným principem obsaženým v návrhu, avšak konkrétní podoba je stále nejasná. „Ano, hledejme způsob koordinace na posílení konkurenceschopnosti eurozóny a Evropské unie,“ podotkla premiérka. O detailech ale shoda podle ní není a vše přejde na expertní úroveň. Řada menších zemí EU i zástupců unijních institucí dnes nad francouzsko-německou „hotovou věcí“, jak plán označila, vyjadřovala frustraci.

Radičová například zmínila, že by Slovensko mohlo mít problémy s návrhy z oblasti daní či důchodové reformy, avšak zatím nechtěla uvést, zda je proti něčemu kategoricky. „Nemůžeme ale nyní říct, že jsme proti francouzsko-německému návrhu, protože to by vyslalo špatný signál trhu,“ dodal zmiňovaný diplomatický zdroj. Český premiér Petr Nečas odmítl říct, zda by se k paktu případně mohla připojit i Česká republika.

Premiér Petr Nečas

„Jsou tam samozřejmě opatření, která nám konvenují, to znamená například reagovat důchodovou reformou na demografický vývoj, zavést protidluhové brzdy i v legislativě a v ústavě,“ řekl premiér. Jiné věci jsou prý však značně diskutabilní. „Například pokus harmonizovat, byť zpočátku pouze daňový základ, ale v podstatě to znamená pokus o harmonizování přímých daní.“

Vydáno pod