USA v dluzích: propouštění vězňů a federální finanční pomoc

Washington – Nejen v Evropě, i ve Spojených státech vystřídala hospodářskou krizi krize dluhová. V dluzích je 30 z 50 amerických států, od federální vlády si půjčily už kolem 42 miliard dolarů, aby se mohly postarat o nezaměstnané. Navíc musí federální vládě odvádět vyšší daně, protože většina z nich své dluhy nesplácí. Úspory se snaží hledat, kde se dá – třeba i ve věznicích. Prázdné pokladny přiměly státy propouštět více vězňů předčasně a více jich trestat jen podmínečnými tresty. Bílý dům se nicméně obává, že ani podobné drastické úspory nebudou stačit. Pro zadlužené státy proto chystá finanční úlevy.

Vrásky guvernérům jednotlivých zemí Spojených států přidělává především vysoká nezaměstnanost. Ta začala růst během recese, která začala v roce 2007 a stále se pohybuje kolem 9 procent, což je na Spojené státy nezvykle mnoho. Vyplácení podpory pak neúměrně zatěžuje rozpočty jednotlivých zemí. Jenže tím, jak se snaží šetřit, se začarovaný kruh paradoxně uzavírá. Škrty ve výdajích připravují o práci další a další státní zaměstnance.

Méně věznic, menší výdaje, ale také více nezaměstnaných

To je také případ uzavíraní věznic, o kterém informuje deník The Wall Street Journal. Nový guvernér státu New York Andrew Cuomo například tento měsíc představil návrh rozpočtu, který počítá s tím, že ve věznicích zanikne 3 500 míst, což by do roku 2013 mohlo přinést úsporu 100 milionů dolarů. Vězeňský systém je podle demokratického guvernéra naddimenzovaný. „Proč bychom měli platit to, co nepotřebujeme,“ řekl jeho mluvčí Erik Kriss.

Mitch Daniels, guvernér Indiany

„Jedním z přínosů chystaných kroků bude úspora více než miliardy dolarů, které by se utratily za nová zařízení.“

Podobně postupuje i republikánský guvernér Floridy Rick Scott. V pondělí navrhl snížit výdaje na věznice o půl miliardy dolarů. Počty vězňů se ale snaží zredukovat i státy New Hampshire, Jižní Karolína či Indiana. Státy USA
vydávají dohromady na nápravná zařízení 50 miliard dolarů ročně, což
představuje sedm procent jejich mandatorních výdajů.

Jenže městům, jejichž obyvatelstvo pracuje právě ve věznicích, se to nelíbí. Bojí se, že dozorci přijdou o práci. Proti rušení věznic se staví i sami policisté. Například podle Jim Pasca, který vede Národní bratrstvo policistů sdružující 330 tisíc členů, jsou snahy zredukovat počty vězněných předčasné. „Pokud všechny ty zločince pustíte z vězení, stoupne opět kriminalita,“ varoval.

Obama chce hodit guvernérům záchranné lano

Podobné úspory se nezamlouvají ani prezidentu Baracku Obamovi a chce navrhnout finanční úlevy pro zadlužené státy. Zatímco nyní musí platit vyšší daně, když své dluhy nesplácejí, což zase více zatěžuje jejich rozpočty, už brzy by to mohlo být jinak. Obama chce pro letošní rok a rok 2012 uvalit moratorium na úrokové platby a zvyšování daní. „Je to dobré pro ekonomiku a trošku to uleví státům. Také to značně zmenšuje hrozbu státního bankrotu,“ uvedl jeden z úředníků Bílého domu.

V roce 2013 by nicméně moratorium mělo skončit a pro rok 2014 počítá Obamův návrh s tím, že by státy vybraly na daních více díky tomu, že firmy budou odvádět do státní kasy 15 tisíc dolarů na každého zaměstnance místo současných 7 tisíc. To by ale podle některých kritiků převážně z řad republikánů mohlo znovu zvýšit nezaměstnanost. „Pracovní místa jsou ničena, nikoliv vytvářena,“ upozornil Brendan Buck, mluvčí republikána Johna Boehnera.

Najdou se ale i zastánci Obamova plánu. „Myslím, že prezident udělal naprosto správnou věc,“ prohlásil zastupující ředitel národního projektu zaměstnanosti Andrew Stettner. „Je to elegantní návrh a jde správným směrem,“ dodal.

Barack Obama
Zdroj: ČTK
Autor: AP Photo/Charles Dharapak