Peking – V Číně už rozhodně neplatí, že tam všichni rádi pracují za pakatel. Naopak. Platy Číňanů závratně rostou, a tamní pracovníci už tedy nejsou ochotní pracovat za pár jüanů a dobře si vybírají. Mzdy v Číně každoročně rostou zhruba o třetinu a podle prognózy banky Credit Suisse bude tento raketový růst pokračovat i v dalších letech. Takový vývoj ale podporuje i vysokou inflaci, která je v současnosti největším problémem tamní ekonomiky.
Číňanům se už levně pracovat nechce
Vyspělý svět rád Číně přezdíval „světová továrna“. Země si pověst vysloužila díky své levné pracovní síle. „Za málo peněz pracovat nebudu. Sice nemám dost zkušeností, ale chci prostě najít práci s trošku rozumným platem - řekněme kolem dvou, tří tisíc jüanů měsíčně,“ potvrzuje ale čínský nezaměstnaný Tu I-pin fakt, že se situace rychle mění.
Evropané práci hledají, v Číně je jí více než dost
GALERIE
videogallery_24717
V Evropě je pracovních míst málo a velký počet nezaměstnaných. Na mnoha místech Číny ale řeší přesně obrácený problém. Nedostatek lidí ochotných pracovat za nízkou mzdu proto některé firmy řeší vyššími platy. Takovou práci pak dostanou především desítky milionů lidí z venkova, kteří přišli o zaměstnání v době ekonomické krize, a nově tak dojíždějí do měst.
Zástupce ředitele místního úřadu práce Sun Wej-lin:
„Nabízíme denně víc než čtyři tisíce pracovních míst za den. Čtvrtina z nich jsou místa ve výrobě a ostatní se týkají většinou práce v potravinářském průmyslu. V následujících měsících jich budeme mít volných 50 tisíc.“
Oproti platům na starém kontinentě nebo ve Spojených státech ty čínské stále zaostávají. Podle amerického Úřadu statistiky práce je současná průměrná hodinová mzda v Číně zhruba jeden dolar a 36 centů. „Minimální měsíční mzda je kolem dvou a půl tisíc jüanů (6 750 korun). Plat zkušených pracovníků se pohybuje řekněme o tisícovku výš (9 450 korun). Ty nejvyšší platy dosahují šesti tisíc jüanů (16 200 korun),“ tvrdí zaměstnanec čínské pracovní agentury.
Čína bojuje s vysokou inflací
V posledních letech se Čína nese na vlně masivního rozvoje půjček, růstu platů, a tudíž i životní úrovně, nebo třeba rychlého zaplňování silnic. Průvodním jevem takového růstu je ale zdražování, což je v současnosti největší strašák tamního hospodářství.
Ma Ťün, konstruktér
„Tlak na zvyšování cen je cítít na každém kroku. Zvýšil se mi třeba nájem a zdražuje i mnoho dalších k životu potřebných věcí, hlavně jídlo.“
Čínská inflace v lednu vzrostla o 0,3 procenta a zastavila se těsně před 5procentní hranicí, konkrétně na hodnotě 4,9. Ekonomy ale vývoj přesto příjemně překvapil - čekali, že inflace poroste dvojnásobným tempem. Inflační tlaky v druhé největší světové ekonomice ale i nadále rostou a projevily se ve výrazném vzestupu jádrové inflace bez cen potravin a v cenách výrobců.
„Se stabilním ekonomickým růstem přichází vždy i přiměřený růst cen, problém ale je, že se zdražuje příliš rychle. To může mít velmi špatné důsledky. Podívejme se třeba do historie Německa, kdy vysoká inflace prakticky způsobila pád vlády,“ říká profesor ekonomie z Pekingské univerzity Jü Miao-ťie.
Centrální banka v boji proti zdražování už sedmkrát od začátku roku zvedla povinné rezervy bank a dvakrát úrokové sazby. I přesto, že inflace zatím nepřesáhla pěti procent, bude podle ekonomů centrální banka v přiškrcování měnového trhu pokračovat. „Pokud inflace přesáhne pětiprocentní hranici, znamená to, že vláda nad ní ztratila kontrolu. To vyvolá nedůvěru, která už může ochromit ekonomický růst,“ dodává profesor Miao-ťie.
GALERIE
Peking