Víc peněz na záchranu evropských dlužníků nebude

Brusel - Ministři financí zemí eurozóny se na dnešním jednání nedohodli na navýšení záchranného fondu eurozóny (EFSF). Shoda nepadla ani ohledně sblížení vlastních hospodářských a rozpočtových politik. Ministr financí Wolfgang Schäuble dnes v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník La Tribune uvedl, že navýšení fondu v současnosti není potřeba. Finální rozhodnutí šéfové státních pokladen nechají až na mimořádném summitu eurozóny, který se v belgické metropoli uskuteční 11. března.

Země eurozóny přispěly do záchranného fondu celkem 440 miliard eur. Podle ekonomů by ovšem tyto peníze nestačily v případě, že by se do dluhových potíží dostala některá z velkých unijních ekonomik, především Španělsko. Někteří politici tak volají po navýšení finančních prostředků, ale bez souhlasu Německa, které je vůbec největším přispěvatelem do fondu, se podobný krok nemůže uskutečnit.

„Z našeho pohledu není v současnosti nutné kapacitu EFSF zvětšovat. Tato debata vysílá trhům úplně špatný signál, protože mluvíme o navýšení v krátkodobém výhledu, a jen tak rozdmýcháváme spekulace o situaci v jednotlivých členských státech,“ uvedl Schäuble.

Video Schůzka ministrů eurozóny
video

Schůzka ministrů eurozóny

Německo nicméně případnou dohodu o navýšení peněz v záchranném fondu podmiňuje větším prohloubením hospodářské koordinace v eurozóně. Berlín s Paříží se na začátku února dohodly na takzvaném paktu konkurenceschopnosti, který mimo jiné žádá zavedení jednotného daňového základu pro firmy v zemích platících eurem.

Německo-francouzský pakt nepotěšil některé další země eurozóny, které se cítily dotčeny tím, že s nimi o jeho obsahu nikdo nejednal. „Potřebujeme vědět, co Němci doopravdy chtějí, protože to zatím nikomu neřekli,“ citovala agentura Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.

Některé z myšlenek „paktu konkurenceschopnosti“:

Státy by se měly zavázat ke třem kvantifikovatelným indikátorům:

  • jeden by měl měřit cenovou konkurenceschopnost, tedy například stabilitu reálných mzdových nákladů
  • další by se měl zaměřit na stabilitu veřejných financí
  • poslední by měřil investice do výzkumu či vzdělávání.

K posílení konkurenceschopnosti by státy měly přijmout v příštích 12 měsících následující kroky:

  • dohodnout se na vzájemném uznávání kvalifikací
  • odstranit systém indexování mezd
  • vyvinout snahu o vytvoření jednotné porovnávací základny pro podnikové daně
  • přijmout závazek k zakotvení „dluhové brzdy“ do ústav států (tedy nastavit maximální možný schodek HDP, s jakým může rozpočet skončit, což by mělo vést k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům)
  • přizpůsobit důchodové systémy demografickému vývoji (například upravit důchodový věk)
  • vytvořit národní krizové mechanismy pro banky