Individuální pilíř - až pětina celkového důchodu

Praha – Od roku 2013 se naplno rozjede penzijní reforma. Lidé si budou moci část peněz ze svého sociálního pojištění spořit na individuální účty. A podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) se pak budou moci sami rozhodnout, jak s těmito penězi naloží. Důchodci si také budou moci vybrat, kdy s čerpáním peněz z individuálního účtu začnou. Nemusí to být nutně ve stejné době, kdy začnou pobírat peníze z průběžného důchodového systému. Z indivividuálního účtu přitom penzistům potečou nemalé částky. Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka by to mohla být až pětina celkového důchodu.

U individuálních účtů si budou moci penzisté volit způsobem čerpání naspořených peněz. „Buď uzavře smlouvu s životní pojišťovnou a ta mu bude potom do konce života vyplácet peníze formou měsíční výplaty, nebo může zvolit čerpání tzv. renty a vymezit určité období - dejme tomu 20 let - po které se mu pravidelně bude vyplácet určitá částka,“ upozornil Drábek.

Pokud si přitom důchodce zvolí druhou variantu, připadne suma, kterou by vinou předčasného úmrtí nestihl vyčerpat, jeho dědicům. Dědit se úspory budou také v případě, že střadatel s čerpáním naspořených peněz vůbec nezačne. V obou případech však budou peníze vázány na penzijní účet, a dědicové je tak budou moci využít výhradně na zajištění na důchod.

Video Ekonomika ČT24 s Jaromírem Drábkem, Jiřím Rusnokem a Milanem Urbanem
video

Ekonomika ČT24 s Jaromírem Drábkem, Jiřím Rusnokem a Milanem Urbanem

Z individuálních účtů nepoteče lidem zrovna málo

Na individuálních účtech by si přitom lidé mohli naspořit nemalé částky. „U těch, kteří v systému budou alespoň 30 let, by to mohlo představovat alespoň 10 až 15 procent jejich bývalých příjmů potom v důchodu. Může to být 15 až 20 procent částky, kterou pak budou pobírat spolu s prvním pilířem,“ vypočítal Rusnok.

Důchodci si krom toho budou moci zvolit, kdy začnou s čerpáním peněz z individuálního účtu. „Pokud třeba někdo bude pobírat důchod z průběžného systému a k tomu si bude přivydělávat a nebude chtít ještě čerpat z naspořených peněz, tak samozřejmě nemusí,“ uvedl Drábek.

Dobrovolné penzijní spoření je úlitba ČSSD a odborům

Bezděkova komise, se kterou se koaliční strany v mnohém ztotožňovaly, doporučovala vládě, aby si občané spořili na individuální účty povinně. Konsensus ekonomických ministrů se ale nakonec přiklonil k tomu, že spoření bude dobrovolné. Proč? Ministr práce a sociálních věcí to vysvětluje tím, že tento krok má zabránit zrušení penzijní reformy v budoucnu. Proti povinnosti spořit si na individuální účty se totiž staví ČSSD i odbory. Koalice věří, že díky tomuto ústupku reformu spíše přijmou.

Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů

„Já bych se neobával dobrovolnosti jako zásadní překážky pro účast v tom systému. Samozřejmě bude to do jisté míry komplikováno povinným vlastním příspěvkem.“ Ten bude činit 2 procenta, přičemž stát pak důchodcům do individuálního pilíře pošle 3 procenta z odvedeného sociálního pojištění.

„S ohledem na to, jaké požadavky vyplynuly z jednání z ČSSD, jaké požadavky byly vzneseny na tripartitě od sociálních partnerů – od zaměstnavatelů, od odborů – tak jsme se přiklonili k tomu, že z hlediska udržení dlouhodobé stability je lepší dobrovolná varianta tak, aby nebylo riziko, že se za pár let bude ten sytém nějakým zásadním způsobem upravovat,“ prohlásil Drábek v rozhovoru pro Ekonomiku ČT24.

Jenže i tak mají sociální demokraté k navrženým parametrům reformy řadu výhrad a chce s koalicí ještě jednat. „ČSSD nesouhlasí se sjednocením DPH, neboť to povede ke zdražení potravin, léků, bydlení a celé řady dalších, sociálně citlivých položek,“ upozornil úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Na té přitom koalice trvá. Chce tak překlenout deficit, který vznikne v průběžném systému.

Odborníci si na navrženém penzijním systému chválí to, že jeho zavedení bude relativně levné. Nebudou muset vznikat nové penzijní pojišťovny, individuální pilíř zajistí transformace dosavadních penzijních fondů. Nejistota panuje jen ohledně toho, zda budou peníze získané zvýšením DPH stačit na pokrytí vzniklého deficitu průběžného systému, a nebude tak třeba k budoucnu přistoupit k dalšímu zvyšování daní.